Kodak na hraně bankrotu. Firmu, která vymyslela digitální fotoaparát, zničila digitální éra
Kodak vyrostl na prodeji filmů a fotoaparátů a více než století byl synonymem pro fotografii. Americká firma, která učinila fotografii dostupnou pro každého, odmítla technologii, kterou sama vynalezla – digitální fotoaparát. Od té chvíle se marně snažila přetvořit svůj byznys: vstoupila do krypta, plánovala výrobu surovin na léky proti covidu, přeorientovala se na tisk. Teď, s dluhem blížícím se půl miliardě dolarů, znovu bojuje o samotnou existenci.
Společnosti Eastman Kodak Company, americkému výrobci fotoaparátů a fotografických filmů, hrozí po více než 130 letech na trhu krach. Nepříznivé finanční výsledky za poslední čtvrtletí poslaly její akcie strmě dolů. Nad budoucností ikonické značky visí otazník, čelí totiž dluhu téměř 500 milionů dolarů. Ve snaze udržet se nad vodou Kodak škrtá i svůj penzijní plán.
„Kodak má dluh splatný do dvanácti měsíců, a nemá zajištěné financování ani dostatečnou likviditu k jeho splacení,“ uvedla společnost ve zprávě pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy.
V nejnovějších hospodářských výsledcích Kodak oznámil, že jeho tržby ve druhém čtvrtletí klesly na 263 milionů dolarů, což je meziročně o 4 miliony méně. Hrubý zisk se oproti stejnému období loňského roku propadl o 12 procent a hotovostní zůstatek činí 155 milionů dolarů, o 23 procent méně než na konci prosince.
Kodaku zlomil vaz přechod z filmu na digitál
Kodak je ikonou fotografie už od 19. století. V roce 1888 uvedl na trh svůj první fotoaparát, který zpřístupnil fotografii široké veřejnosti. Po většinu 20. století pak dominoval americkému trhu s fotografickými filmy. Zlom nastal s nástupem digitální fotografie, ta zničila obchodní model postavený na prodeji filmů.
Ironií je, že právě inženýr Kodaku Steve Sasson v roce 1975 vynalezl první digitální fotoaparát. „To je roztomilé, ale nikomu o tom neříkejte,“ vzpomínal na reakci vedení.
Společnost dlouho považovala digitální fotografii za hrozbu, a když pochopila, že se musí přizpůsobit, už bylo pozdě. Následovala léta úpadku a v roce 2012 Kodak vyhlásil bankrot. Bývalý manažer Kodaku, Vincent Barabba, později ve své knize The Decision Loom popsal chybná rozhodnutí, která firmu k bankrotu dovedla, jako varování pro jiné společnosti, aby se vyhnuly vlastním „Kodakovým momentům“.
O rok později se Kodak z bankrotu dostal. Ukončil výrobu fotoaparátů, zaměřil se na komerční tisk a průmyslovou chemii a začal zkoušet nové projekty.
Od foťáků přes krypto k lékům proti covidu
V roce 2018 se Kodak pokusil prorazit ve světě kryptoměn projektem KodakCoin, který měl fungovat v rámci zabezpečené platformy pro registraci fotografií. Projekt ale zanikl dřív, než se stihl rozjet. O dva roky později přišla ambice vstoupit do farmacie s výrobou surovin na léky proti covidu, a to s podporou vládní půjčky ve výši 765 milionů dolarů. Realizaci však zastavila kontroverze kolem insider tradingu a půjčka byla zmrazena.
Dnes Kodak žije především z tisku a retro produktů pro nadšence. Finanční ředitel Kodaku David Bullwinkle v pondělním prohlášení uvedl, že se společnost do budoucna plánuje zaměřit na výrobu vyspělých chemikálií a materiálů. Škrty v penzijním programu mají posloužit ke splacení dluhu a do pátku 15. srpna by podle něj měla mít firma jasnější představu, jak své závazky splní. „Ve druhé polovině roku se budeme i nadále soustředit na snižování nákladů a na přeměnu našich investic v dlouhodobý růst,“ řekl Bullwinkle.
