Internetové bankovnictví v Česku funguje už 23 let | E15.cz

Před 23 lety si lidé v Česku poprvé otevřeli internetové bankovnictví

Jana Poncarová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V roce 1998 spustila tehdejší eBanka, která se později stala součástí Raiffeisenbank, první online bankovnictví ve střední Evropě. V té době to byla převratná novinka budící nadšení i nedůvěru. Bankovní sytém vyvinula společnost ARBES Technologies a používá se dodnes. „Nedůvěra lidí byla tehdy velká. Ale to je přirozené. I dnes máme obavy z novinek, které budeme později brát jako samozřejmost,“ říká Ondřej Brojír, specialista na bankovní core systémy.

Skoro každý z nás má dnes v mobilu aplikaci, díky níž si může kdykoli zkontrolovat zůstatek na účtu nebo poslat platbu. Přitom je to teprve něco málo přes dvacet let, co jste spustili první ryze český bankovní systém ve střední Evropě. Jak na to v ARBES Technologies vzpomínáte?

Bylo to revoluční a přelomové, ačkoli z dnešního pohledu nám přijde, že mít internetové bankovnictví je docela běžná věc. Tehdy jsem ve firmě ještě nepracoval, nastupoval jsem o mnoho let později, ale dobře si vybavuju reklamy, které kolem toho běžely. Připomínám, že to bylo v době, kdy teprve začínaly mobily. Samozřejmě tlačítkové. Zavedení prvního internetového bankovnictví v eBance byla událost. Pro naši firmu to pak byl první větší projekt od jejího založení v roce 1991. Systém, který jsme tehdy vytvořili, byl postavený na high-tech řešení. Žádná z ostatních bank nic takového nenabízela. Byl to úspěch a naše malá firma najednou rostla, skutečně to byl významný milník jak pro internetové bankovnictví u nás, tak pro nás jakožto IT firmu.

Jak těžké bylo v té době přesvědčit lidi, aby internetovému bankovnictví důvěřovali?

Znám tu dobu z pohledu svých rodičů a pamatuju si, že nedůvěra tam tehdy byla. A někdy i veliká. Ale to je přirozené, provází to každou revoluční změnu. Setkáváme se s tím ostatně i dnes, například v souvislosti se směrnicí Evropské unie PSD2, Payment Services Directive, která výrazně ovlivnila způsob provádění online plateb i poskytování informací v platebním styku. Všichni dnes v Evropě máme výrazně vyšší očekávání z pohledu otevřenosti API, tedy rozhraní pro různé aplikace. Zejména u starší generace rezonuje bezpečnostní riziko, a proto raději volí osvědčené způsoby, ačkoli si myslím, že i to se v poslední době mění.

Základem všeho byl a je takzvaný bankovní core systém. Má dnes, kdy žijeme v digitální době, ještě co nabídnout?

To zcela určitě. My jsme si z doby před třiadvaceti lety v podstatě odnesli jako základ právě bankovní core systém, na jehož základních principech stavíme i dnes. Když v roce 2006 koupila eBanku Raiffeisen bank, náš bankovní core systém si ponechali a dodnes se používá jako transakční systém pro část klientů. I po těch letech má náš produkt svoji kvalitu a obstojí v dnešní konkurenci bankovních core systémů.

Jak je to možné?

Byl dobře postavený. Přinesl kvalitní základ, ze kterého můžeme vycházet i dnes u dalších implementací. Už tehdy byl vytvořený na bázi takzvaného tenkého, nikoli tlustého klienta. Proto bylo možné si ho pustit přes běžný internetový prohlížeč, což v devadesátých letech nebylo standardem a u některých bankovních core systémů to není možné ani dnes.

Produkt, o kterém si povídáme, jste nazvali prostě – Online banking systém. Co konkrétně uměl a umí?

Ve zkratce mu u nás říkáme OBS. Je to jednoduché jméno, ale vychází ze své doby, kdy to byla skutečně revoluční novinka. Bankovní core systémy jsou dnes nepostradatelnou součástí každé bankovní i nebankovní finanční instituce, bez nich by nemohly existovat. Velké banky mají většinou takových systémů více pro různé oblasti, jako je depozita, hypotéky, spotřebitelské úvěry, platební styk. OBS nabízí vše v jednom systému, ať už jde o žádosti, smlouvy, produkty, různé účty, hypotéky, termínované vklady a další. To vše dohromady pak tvoří jeden systém, jenž je neustále v běhu, kde se online ze vteřiny na vteřinu mění zůstatky a podobně. Takový je životní cyklus bankovních core systémů.

Co dělá váš bankovní core systém jinak než ostatní systémy?

Je toho víc. V první řadě zdůrazním flexibilitu. Implementace změnových požadavků je u nás mnohem rychlejší než u konkurence. Důležitá je i otevřenost našeho systému, což se v posledních letech zásadně proměnilo. Dříve byla integrace obtížná, založená na výměně souborů. Náš bankovní core systém je ale nyní otevřený, takže umožňuje integraci jakýchkoli systémů při komunikaci přes otevřené API, a to jak synchronně, tak asynchronně. Náš klient tak napojí jakýkoli systém, ať je to internetový portál nebo mobilní bankovnictví. Klíčová je i optimalizace pro zátěž vyšších stovek tisíc klientů.

Jak silná je teď poptávka po digitálních službách?

Je velká. Ale je třeba říci, že bankovní core systém je produkt dlouhodobého charakteru. Je to s ním někdy jako s manželstvím, měníte ho jednou dvakrát za život. Když banky implementují nový bankovní core systém, je to rozhodnutí klidně na dvacet let dopředu. U kapitálových trhů, jimž se věnuje druhá divize naší společnosti ARBES Technologies, je nyní poptávka velmi silná. Evidujeme zejména požadavky na digitalizaci a optimalizaci procesů. Vidíme snahu o minimalizaci ruční práce a chybovosti.

Jaké trendy a požadavky řešíte v bankovnictví?

Před dvěma lety jsme například pro banku Creditas zavedli okamžité platby, stala se tak po České spořitelně a Airbank třetí bankovní institucí v České republice, která tuto službu poskytuje. Nyní tak díky naší digitální platformě a bankovního core systému umí přijmout nebo poslat transakci, která se druhé straně připíše klientovi do tří vteřin. Budoucnost pak vidíme v přechodu od monolitických systémů na microservices architekturu a event-base komunikaci. Stále důležitější je také umět nastavit produkt rychle z pohledu parametrizace a zkrátit potřebný time management při implementaci bankovního core systému ze současných zhruba dvanácti měsíců na jednotky měsíců.  

Ruku v ruce s internetovým bankovnictvím jde i otázka zabezpečení. Jak se v tomto ohledu adoptovalo vaše řešení na současné výzvy?

Z pohledu bankovního core systému a obecně technologií v bankovnictví mohou mít chyby našich produktů dopad na reputační riziko klientů. I z tohoto důvodu musíme být v oblasti bezpečnosti o krok napřed a vůbec nic nepodceňovat. Krom toho, že klienti prochází pravidelnými penetračními testy, na jejichž základě zpracováváme nálezy, ať už jsou jakkoli minoritní, sledujeme velmi pečlivě potenciální hrozby a predikujeme je, abychom na ně mohli včas reagovat.

Ondřej Brojír, specialista na bankovní core systémy ze společnosti ARBES Technologies

Jak se podle vás bude internetové bankovnictví proměňovat? Co nás čeká v horizontu pěti deseti let?

Už jsem to vlastně naznačil. Významnou změnu vidím v přechodu od monolitů na microservices architekturu. Aktuálně jsme v OBS zapouzdřili a výkonově optimalizovali jádro systému. Další moduly už bychom chtěli stavět samostatně na bázi microservice architektury včetně možnosti vzájemné integrace a možnosti zapojení do cloudu. Současně s tím budujeme Arbes Digital Platform s unifikovanými interface na front endy (mobilka, portál, internetové bankovnictví) a spojené s even-driven architekturou. V Arbesu nejsme první, kdo s tímto přístupem začal. Úvodní fázi chceme mít hotovou z pohledu divize kapitálových trhů do konce letošního roku. Ruku v ruce na to pak navazuje podobná fáze u bankovního core systému. Krom toho bude důležité mít možnost jednoduché správy parametrizace. Navíc máme ve střední Evropě výhodu, protože známe oblast regulatoriky. Domnívám se, že i v dalších deseti letech bude tempo regulatoriky podobné a v tom můžeme našim klientů výrazně pomoci. Souvisí to mimo jiné s požadavky na reporting pro Českou národní banku nebo jiné české či evropské regulátory. Znalost pravidel na trhu je proto nutností.  

Jak bude podle vás vypadat bankovnictví budoucnosti?

Myslím, že rozhodující bude, aby si lidé zvykli na PSD2. Ačkoli je to už pár let, co evropská direktiva vstoupila v platnost, využití je určitě za očekáváním. Vnímám i další iniciativy, například to, že Bankovní identita, tedy ověření klienta po vstupu do internetového bankovnictví, mu následně umožní i přístup do některých systémů státní správy. I to může být pomoc bankovnictví v digitalizaci státní správy a doplnění dalších funkcionalit s tím spojených do internetového bankovnictví.

Autor: Jana Poncarová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah