Novela zákona o obnovitelných zdrojích ohrozí solární elektrárny | E15.cz

Šéf Solární asociace: Novela zákona o obnovitelných zdrojích ohrozí tisíce solárních elektráren

Šéf Solární asociace Jan Krčmář
Šéf Solární asociace Jan Krčmář
• 
ZDROJ: Solární Asociace

David Mařík

Vstoupit do diskuze
1

Starší solární elektrárny kvůli chystanému omezení státní podpory nevydělají ani na úroky z úvěrů, za které byly postaveny. Varuje před tím šéf Solární asociace Jan Krčmář. Nová pravidla nastavuje vládní novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna.

Chystaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie má zajistit transparentní prostředí pro budoucí rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Česku, ale také prověřit výnosnost elektráren postavených v letech 2006-2012 a na základě toho upravit jejich další podporu. „V rámci prověřování jsou však hranice povolené výnosnosti nastaveny pro každý sektor obnovitelných zdrojů zcela jinak a nejnižší hodnotu politici přisoudili fotovoltaice. Novela v této podobě neprávem diskriminuje solární energii a v případě jejího schválení by existenčně ohrozila tisíce majitelů solárních elektráren,” vysvětluje v rozhovoru Jan Krčmář.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Co konkrétně přináší pro sektor obnovitelných zdrojů a fotovoltaiku?

Pro obnovitelné zdroje přináší novela více úprav. Zásadní novinkou pro fotovoltaiku je ale nastavení maximálního vnitřního výnosového procenta, tak zvaného IRR, pro elektrárny z let 2006 - 2012. Zjednodušeně řečeno jde o nejvyšší povolenou výnosnost investice. Současný vládní návrh toto číslo u fotovoltaik nastavil na 6,3 procenta. To je ale nižší než úroky, jež platí většina projektů bankám, které se kvůli tomu bojí, že budou muset odepsat úvěry za desítky miliard korun.

Klíčový a nepochopitelný je pro nás nerovný přístup ze strany státu v tom, že každý typ zdroje má to procento povolené výnosnosti jiné. Vítr a voda 7 procent, biomasa 9,5 procenta a bioplyn 10,6 procenta. Nebavíme se o výši podpory, ale o výnosnosti. Prostě na bioplynu můžete vydělávat dvakrát tolik než na slunci. To je jasně diskriminační. Kromě toho stát tuto hranici zavádí po deseti letech zpětně.

Tabulku s rozpětím vnitřních výnosových procent ale v této podobě schválila Evropská komise. Vláda se tedy zřejmě řídila jen jejím doporučením. Proč podle vás dala solárnímu sektoru nejnižší podporu?

Nejprve je potřeba říct, že ty hodnoty IRR nevymyslela Evropská komise, ale sama Česká republika, která v rámci takzvané notifikace tyto hodnoty Komisi zaslala. Brusel pouze odsouhlasil to, o co Česko samo žádalo. V době probíhající notifikace bylo ministerstvo průmyslu pod velkým tlakem. Tehdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková hrozila, že pokud Česko velmi rychle nezíská notifikaci, ona zablokuje výplatu podpory, čímž by tisíce firem zkrachovaly. Ministerstvo se dostalo do velice nekomfortní situace, aby zajistilo notifikaci u Evropské komise za každou cenu a v okamžiku, kdy z Bruselu dorazil draft notifikace, již nebyl čas tyto nesmyslné hodnoty IRR vysvětlovat a MPO je raději odsouhlasilo. Říkat tedy, že nám tyto hodnoty IRR nařídil Brusel a že Česko za to nemůže, není pravda. Je to trochu jako ve fotbale, kdy si hráč jde do vápna pro faul, aby si vynutil penaltu.

Pokud by byla novela zákona schválena v navrhované podobě, jaké reálné dopady by mohla mít na sektor solární energetiky a případně další odvětví?

Záleží na tom, jak dopadne takzvané sektorové šetření. Zjednodušeně řečeno ministerstvo průmyslu zjistí současnou průměrnou výnosnost různých zdrojů a podle výsledku bude poté chtít upravit výši podpory. Pokud by například sektorové šetření prokázalo, že současná výnosnost projektů je 10,3 procenta a maximální povolené IRR je 6,3 procenta, tak by se podpora musela snížit o 80 procent. To žádný sektor nepřežije. Znamenalo by to krach tisíců provozovatelů a odpisy bankovních úvěrů v řádu desítek miliard. Poté řetězový krach různých podnikatelských skupin, protože řada vlastníků solárních elektráren ručí za úvěry na fotovoltaiku svým dalším podnikáním. Značnou část elektráren vlastní třeba i obce, školy nebo dokonce nemocnice. Pro ně by krach projektů byla katastrofa.

Máte informace o tom, jak k podpoře rozvoje solární energie přistupují okolní státy? Například Polsko, Rakousko nebo Německo?

V žádné z okolních zemí nedochází k obdobnému opakovanému a navíc takto razantnímu zásahu do předem slíbených podmínek. U nás se navíc odehrává tato diskuse až 10 let poté, co byly projekty postaveny, což je jednoznačně retroaktivní.

Ministerstvo průmyslu a obchodu si od novely slibuje, že ušetří miliardy korun, které právě v současné situaci okolo pandemie koronaviru ve státním rozpočtu chybí. Není toto dostatečný argument pro nižší podporu?

Plánovat dopředu úspory, když ještě neproběhlo zmíněné šetření, je dost podezřelé, nemyslíte? Pan ministr Havlíček navíc zmiňuje v každém rozhovoru trochu jiná čísla. Někdy tři a někdy deset miliard. My ale víme, že ty výpočty nemohou existovat. Vše se odvíjí od sektorového šetření mezi majiteli solárních elektráren, ve kterém má stát zjistit, jaké mají reálně výnosové procento. A to šetření ještě neproběhlo. Zatím proběhlo pro zdroje z let 2006 až 2009. Ministerstvo nám ale říká, že výsledky šetření pro rok 2009 ještě nemá, přestože šetření proběhlo už víc než před rokem. I proto nám připadá divné, že ministr nyní hlásí, že ví, kolik ročně ušetří.

Rok 2010, o který vládě hlavně jde, stále nikdo nezkoumal. Takže když ministr už nyní říká, že ví, kolik ušetří, i když setření ještě neproběhlo, tak je jako fotbalový trenér, který vám už před zápasem řekne, zda jeho hráč penaltu v druhém poločase kopne doleva nebo doprava.

V posledních měsících se opakovaně mluví o zvýšení solární daně z deseti na dvacet procent. Jak se k tomu stavíte?

Česko již osmkrát změnilo podmínky podpory. Solární daň už jednou zavedlo a poté prodloužilo. Její zvýšení odmítáme. Také proto, že by se opět vztahovala jen na solární elektrárny, a opět by tedy různé zdroje měly různé podmínky.

Autor: David Mařík

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.