Nabídli dvacet procent za půl roku a investoři jim nasypali miliony. Teď na ně zbyly jen drobné

Jsou pokušení, kterým se dá jen těžko odolat. Příslib zaručeného pětinového výnosu za pouhých šest měsíců může být jedním z nich. Z úst výřečného, argumentačně schopného a přesvědčivého makléře mířícího přímo na solar chamtivosti investora to znělo jako dobrý nápad. Svěřit mu své pracně vydělané miliony. 

Říkejme jí třeba Xénie. Ve skutečnosti jde o reálnou investorku, která zkrachovalé firmě v prvním pololetí roku 2023 prakticky každý měsíc posílala takzvaně do správy jeden až několik milionů korun. Samozvaný správce investic se prezentoval jako investiční fond regulovaný Českou národní bankou se zaručeným know how, jak vydělat na burze desítky procent během krátké doby.

Pochybnosti investorů ustoupily do pozadí a firmě se podařilo zlákat nečekané množství zámožnějších investorů lačných vysokého zhodnocení. Od listopadu je firma dlužící stamiliony korun v konkurzu a v pokladně zbylo něco přes sto tisíc. 

„Počáteční výše investice byla ve výši 1,5 milionu korun a dlužník garantoval věřiteli zhodnocení ve výši dvaceti procent za každé zhodnocovací období trvající šest měsíců,“ uvádí Xénie, jedna z věřitelek, která do Lat Investments vložila na základě smluv o správě investic postupně dohromady přes třináct milionů korun.

„Na investici věřitele nebylo k dnešnímu dni ze strany dlužníka cokoli uhrazeno, a to ani poté, co věřitel podal přihlášku své pohledávky do likvidace ustanovenému likvidátorovi dlužníka,“ dodává věřitelka, která svou pohledávku přihlásila do insolvence koncem letošního října. 

Lat Investment navíc miliony „chytře“ točil tak, aby je nutně nemusel vyplácet. „Následně byla sjednána dohoda o prodloužení trvání smlouvy o správě investice, v níž se strany dohodly na tom, že původní částka investice a výnos bude použit jako základní kapitál další investice pro zhodnocovací období,“ uvádí jiný dlužník, kterému firma dluží kolem 1,2 milionu korun.

Firma má podle dostupných informací v insolvenčním rejstříku celkem 175 známých a do likvidace přihlášených věřitelů, kteří by rádi dostali zpět více než 843 milionů korun. 

„Po lhůtě splatnosti delší než 30 dní jsou všechny tyto závazky. Společnost není reálně schopna je splácet,“ uvedl letos v závěru září likvidátor Jindřich Večeře v insolvenčním návrhu společnosti firmy.

Do likvidace vstoupila firma s aktuálně čtyřmilionovým majetkem, jehož gró tvoří pohledávky s pouhou hypotetickou dobytností, a proporcionálně vlastněná podnikateli Lukášem Adámkem a Milanem Kusým už dříve letos zjara.

Bez regulace a bez dohledu

Lat Investment fungoval po léta jako takzvaný „patnáctkový“ fond. Tedy nikým včetně ČNB neregulovaná entita nepodléhající prakticky jakýmkoli pravidlům krom jednoduchého reportu zasílaného regulátorovi jednou ročně. Právě slabým dozorem si tato forma samozvané správy peněz vydobyla velkou oblibu mezi „správci“ s pofidérními úmysly. 

Firma vstoupila na návrh likvidátora v říjnu do insolvence a v prvním listopadovém týdnu ji soud poslal do konkurzu. První setkání neveselých věřitelů Lat Investment spojené s přezkoumáním relevance pohledávek a volbou věřitelského výboru se pak odehraje v únoru příštího roku. V praxi se společnost měla zabývat zhodnocováním svěřených prostředků investorů na zahraničních finančních trzích, především tedy v USA.

Investorům Lat nabízel roční výnos od šestnácti procent výše, cestou k němu měla být investiční strategie denního obchodování futures na americkém technologickém akciovém indexu Nasdaq 100. Strategie takzvaného day-tradingu je přitom experty považovaná za značně rizikovou.

„Smluvně stanovená výše zhodnocení finančních prostředků byla ve většině případů zcela nereálná,“ dodává Večeře. Lat Investment vznikl v pandemickém roce 2020 a jeho jedinou povinností ve vztahu k ČNB bylo formálně se zapsat na její seznam a každoročně posílat stručnou excelovskou tabulku o struktuře majetku. 

Podle zdrojů e15 se případem zabývá policie, přičemž Adámek ani Kusý na pokusy o kontaktování nereagovali. Společníci podle insolvenčního rejstříku zjevně nemířili na zcela drobné investory, nýbrž typicky na podnikatele schopné složit „vklady“ v řádu milionů korun.

Někteří z klientů byly i z řad firem. Kauzami stejné kategorie v minulosti byl například pád obdobných pseudofondů jmen jako J.O. Investment, Diversity Capital nebo WCA International. 

Varovné signály

Některé z těchto krachů jsou do současnosti i předmětem policejního vyšetřování. Varování před hodnověrností Lat Investment se přitom objevila již v roce 2022. Analytik Martin Tománek už tehdy v souvislosti s firmou LAT Investment upozorňoval na možný podvodný záměr Lat a patnáctkových kvazifondů obecně.

„Varování se však evidentně minulo účinkem, přestože se jednalo doslova o učebnicový příklad vysoce rizikové investice,“ uvádí ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička. 

Podle ČNB bylo v Česku ke konci letošního listopadu registrováno 446 těchto kvazifondů, nikdo včetně ČNB přitom nemá v rukách zaručená data o objemu majetku, který spravují. „Obecně jsou tyto ‚minifondy‘ náchylné k tomu, aby je používali lehkomyslní nebo nezkušení správci. ‚Fondy‘ neprocházejí licenčním řízením ČNB a netestuje se tak jejich důvěryhodnost, odbornost ani smysluplnost byznysplánu,“ upozorňuje advokát Jan Topinka orientovaný na právo finančních a kapitálových trhů. 

Od poloviny roku 2024 došlo ke zpřísnění zákonné úpravy a k posílení pozice ČNB mimo jiné při kontrole počtu investorů. „Zatím ale bez významnějšího dopadu do počtu a chování ‚patnáctek‘,“ dodává Kymlička. Jejich počet oproti loňsku přesto mírně klesl, rekordních 467 „fondů“ registrovala ČNB v závěru června loňského roku.