Národní ekonomická rada vlády nedávno rozpoutala diskuzi o budoucnosti stavebního spoření. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se dokonce uvažovalo o zrušení státní podpory. V Česku přitom mají uzavřené stavební spoření více než tři miliony klientů a stavební spořitelny nabízejí příznivé podmínky pro úvěry na investice do družstevního bydlení nebo energetických úspor. „Takové podmínky financování žádné běžné banky neposkytují a poskytovat nebudou, protože jim to nedovolí jejich pravidla řízení rizik ani regulátor,” říká Pavel Čejka, předseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny.
Co by pro stavební spořitelny znamenalo zrušení státní podpory?
Hlavní je, co by to znamenalo pro více než tři miliony klientů stavebních spořitelen. Jsme jediné finanční instituce na trhu, které poskytují nezajištěné úvěry s dobou splatnosti 20 až 25 let a nižšími úrokovými sazbami, než jaké teď mají spotřebitelské úvěry. Výsledkem jsou pak zhruba poloviční splátky v porovnání s běžným bankovním financováním. Bez státní podpory vkladů bychom klientům nemohli financovat například jejich investice do energetických úspor, rekonstrukcí bytů a domů nebo do družstevního bydlení. Takové financování žádné běžné banky neposkytují a poskytovat nebudou, protože jim to nedovolí jejich pravidla řízení rizik ani regulátor.
Mezi hlavní argumenty, které zaznívají, patří snaha ulehčit státnímu rozpočtu.
Chápu potřebu úspor ve státním rozpočtu, od roku 2020 se Česká republika propadla do obřích deficitů a velmi rychle se blížíme dluhové brzdě. V bankovnictví se ale pohybuji už téměř třicet let a je pro mě velmi frustrující, když si někteří lidé nenechají vysvětlit dopady takových návrhů. Problém v pochopení našeho fungování začíná možná už v pojmenování. Nejsme jenom spořitelny. Klientům už dnes poskytujeme vyšší objem úvěrů na bydlení, než jaký u nás mají objem vkladů. Tyto dvě složky není možné oddělit. Státní podpora nefunguje jako dotace spořitelen, ani ji klienti neprohýří „na kožichy a dovolené“, jak také někdy slýchám. Státní podpora stavebního spoření motivuje klienty, aby spořili se zajímavým výnosem. Stavební spořitelny potom z těchto vkladů mohou poskytovat klientům úvěry s výhodnými úrokovými sazbami. Ty dnes začínají na 3 až 4 procentech.
Přibližně 70 procent úvěrů poskytujeme klientům s čistým příjmem do 35 tisíc korun měsíčně.
Vyplatí se stavební spoření v době, kdy i spořicí účty nabízejí zajímavé zhodnocení?
Zhodnocení vkladů u Raiffeisen stavební spořitelny je dnes se státní podporou a všemi dalšími bonusy, které klientům nabízíme, zhruba sedm procent ročně. To vše garantujeme na šest let. Zhodnocení na spořicích účtech je dnes sice na úrovni až šesti procent, dá se ovšem očekávat, že za rok nebo dva už bude podstatně níže.
Jaký je mezi lidmi o spoření a další související produkty zájem?
Za minulý rok uzavřela Raiffeisen stavební spořitelna 108 tisíc nových smluv o stavebním spoření. Oproti roku 2021 jsme zaznamenali nárůst o 26 procent, současně se jedná o nejvyšší počet nových smluv od roku 2012. V tomto ohledu jsme rostli nejrychleji ze všech stavebních spořitelen. Celý trh v roce 2022 vzrostl o 10 procent na celkových 572 tisíc nově uzavřených smluv. To dokazuje, že o stavební spoření je pořád velký zájem. Díky tomu jsme v minulém roce mohli poskytnout o 53 procent více nezajištěných úvěrů. Na druhou stranu se ale výrazně propadl trh hypoték a spolu s ním i množství úvěrů, které jsme poskytli na pořízení nemovitostí. Celkový objem úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami se tak i navzdory růstu v kategorii nezajištěných úvěrů propadl oproti rekordnímu roku 2021 o polovinu, na necelých 57 miliard.
Na co klienti používají nezajištěné úvěry ze stavebního spoření?
Nejčastěji je využívají k vylepšení svého stávajícího bydlení. Z úvěru v průměrné výši téměř 600 tisíc korun rekonstruují jednotlivé části domů a bytů, například kuchyně a koupelny, nebo provádějí celkové rekonstrukce a větší investice včetně těch do energeticky úsporných řešení.
Kdo o úvěry nejčastěji žádá?
Přibližně 70 procent úvěrů poskytujeme klientům s čistým příjmem do 35 tisíc korun měsíčně, zhruba 40 procent úvěrů potom získávají lidé mladší 36 let. Asi polovina našich klientů, kterých je celkově 530 tisíc, žije v obcích do 10 tisíc obyvatel. To jsou přesně ty skupiny obyvatel, které podle sociologů potřebují přístup k dostupnému bydlení a jsou nejvíce vystaveny dopadům vysokých cen energií. Pokud někdo navrhuje zrušení státní podpory stavebního spoření, dotkne se to právě těchto skupin.
Zmínil jste energetické úspory. V rámci svých produktů nabízíte i takzvaný ekoprogram. Zaznamenali jste nyní zvýšený zájem právě o financování energeticky úsporných řešení?
V roce 2022 jsme zaznamenali enormní zájem o financování těchto řešení, ať už se jedná o zateplení domů, výměnu oken, úsporné kotle, fotovoltaiky, nebo tepelná čerpadla. Ale pořád je to jen vrcholek ledovce. V Česku je zhruba 4,5 milionu bytových jednotek, které se na celkové spotřebě energií podílejí asi ze 30 procent. U zhruba dvou třetin budov je možné dosáhnout nižší energetické náročnosti. Ročně jen na investicích do této oblasti chybí asi 40 miliard korun.
A co program Nová zelená úsporám? Ten nestačí?
Program Nová zelená úsporám, který je financovaný ze státního rozpočtu, zprostředkoval domácnostem v roce 2022 asi čtyři miliardy korun. Je to sice skvělá iniciativa, ale v naprosto nedostatečném objemu. Stavební spořitelny mohou na energetickou transformaci domácností poskytnout až 50 miliard korun ročně a právě tam já vidím naši důležitou budoucí roli. Mimo jiné by se tím ulehčilo státnímu rozpočtu. Díky úsporám domácností by mohly například klesnout nároky na státní příspěvek na bydlení. Ve světě financí se tomu říká „pákový efekt“. Za čtyři miliardy korun státní podpory klientům stavebního spoření by stát získal desítky miliard korun úvěrů na energetické úspory domácností a ekologickou transformaci, ke které jsme se jako Česká republika zavázali. Zároveň by došlo k přímým úsporám v jiných segmentech státního rozpočtu. Stavební spořitelny jsou připraveny podílet se na transformaci sektoru právě tímto směrem.
Díky úsporám domácností by mohly například klesnout nároky na státní příspěvek na bydlení. Mimo jiné by se tím ulehčilo státnímu rozpočtu.
V souvislosti s aktuální bytovou krizí se často hovoří o družstevním bydlení. Myslíte si, že mají družstva budoucnost? Představují podle vás způsob, jak krizi překonat?
Družstevní bydlení je určitě jednou z možností, jak řešit zhoršující se dostupnost bydlení. Platí to zejména pro mladé lidi ve větších městech. My jsme na rozdíl od standardních komerčních bank schopni našim klientům financovat členský vklad v družstvu bez nutnosti zástavy nemovitosti, a to až do výše 2 milionů korun se splatností 25 let. V roce 2022 jsme takto poskytli téměř půl miliardy korun. Družstevní bydlení určitě není zázračným všelékem, může ovšem bydlení zpřístupnit celé řadě lidí, kteří by jinak bydleli v nájmu, protože vzhledem k přísným pravidlům ČNB pro LTV u hypoték (poměr mezi výší úvěru a hodnotou nemovitosti – pozn. red.) nedosáhnou na úvěr.
Jakým způsobem reagujete na současnou situaci? Chystáte nějaké změny nebo nové produkty pro své klienty?
Jsme součástí skupiny Raiffeisen, což nám umožňuje nabízet kromě stavebního spoření a financování bydlení i celou škálu dalších produktů – od běžných účtů a platebních karet přes spotřebitelské úvěry až po penzijní spoření a pojištění. V letošním roce získají klienti skupiny třeba slevu na úrokové sazbě z úvěru nebo vyšší zhodnocení stavebního spoření. Kromě toho investujeme do programu komplexního poradenství, abychom pomohli našim klientům zorientovat se ve složitém světě finančních produktů a nabídli jim řešení podle jejich situace a potřeb.
