Je třeba reagovat na změny, říká ředitel IT konzultantské firmy | E15.cz

Svět už se změnil. Je třeba na to reagovat, říká ředitel IT konzultantské firmy

Illya Pavlov, ředitel společnosti Acamar
Illya Pavlov, ředitel společnosti Acamar
• 
ZDROJ: Acamar

Tomáš Jirásko

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Digitalizace je nutností a vzdálená práce zůstane novou normou. Nedostatek kvalifikovaných IT expertů tak budou moci snadněji kompenzovat externisté i celé externí týmy, domnívá se Illya Pavlov, ředitel společnosti Acamar, která pomáhá velkým firmám s rozvojem technologických a inovačních projektů. České firmy, především ty malé a střední, chtějí-li držet krok se světem, musejí podle něj více inovovat.

Pandemie odstartovala vlnu digitalizace. Udrží se tento trend i poté, až pandemie odezní?

Spíše bych řekl, že světem projela malá vlnka toho, co je potřeba, ale hlavně možné digitalizovat. To, že obchody se naučily lépe pracovat s e-světem, nebo že máme lepší datové toky na on-line komunikaci, není úplně tou pravou digitalizací. Já věřím tomu, že pokud by ČR měla alespoň nějakou strategii, přineslo by to spoustu inovativních řešení, pracovních příležitostí a zajímavých projektů. Česká republika však v této oblasti za vyspělými zeměmi zaostává, a to může ohrozit naši konkurenceschopnost na globálních trzích.

Co je hlavní příčinou tohoto stavu?

Podle Českého statistického úřadu jsou u nás výdaje na výzkum a vývoj v přepočtu na obyvatele 19 643 korun čili ani ne poloviční v porovnání se zeměmi, jako jsou Švédsko, Rakousko, Dánsko či Německo. Podle údajů OECD zveřejněných koncem loňského roku sice Česká republika mezi lety 2000 a 2018 zvýšila svoje hrubé výdaje na R&D z 1,11 procenta HDP na 1,93 procenta, na průměr zemí, které jsou součástí OECD, to však stále nestačí. OECD také o České republice uvádí, že zdejší soukromý sektor, zejména malé a střední firmy, investují do výzkumu a vývoje málo a zdejší inovační aktivita je jen mírná. Hlavní vysvětlení vidím v tom, že zdejší firmy si často myslejí, že aktivity z oblasti výzkumu a vývoje či inovací jsou záležitostí jen velkých podniků, případně že by výzkum a vývoj měl financovat stát. Je sice pravda, že stát, respektive EU, nabízí pro výzkum a vývoj řadu podpůrných programů či fondů, ale jsou to firmy, kdo by si měl uvědomit, že inovace jsou především v jejich vlastním zájmu, že jsou motorem jejich byznysu a budoucí konkurenceschopnosti.

Není to i tím, že je u nás relativně obtížné sehnat na inovační projekty odborníky s potřebnou kvalifikací?

Je i není. Je pravda, že na českém pracovním trhu je dlouhodobě nedostatek IT profesionálů a že sehnat požadovaného specialistu často trvá neúměrně dlouho. A také výsledná kvalita bývá nižší než požadovaná a cena vyšší než očekávaná. Tuto situaci ještě prohloubila pandemie, která snížila mobilitu pracovních sil a ochotu ke změně. Nepopiratelný úspěch vzdálené práce ale v mnoha oblastech změnil pohled na externí pracovní sílu a de facto setřel rozdíly mezi interním a externím pracovníkem. Dnes totiž oba sedí doma a oba je potřeba řídit na dálku. Firmy tedy začínají být využívání externistů více nakloněny, což jim umožní lepší přístup k potřebným expertům. Zatím u nás externisty využívají zejména zahraniční firmy, které s tímto modelem spolupráce mají zkušenost z jiných zemí. Místní firmy o této možnosti buď vůbec nevědí, nebo o ní neuvažují, protože nemají k dispozici dostatek informací a nemohou se seznámit s výsledky a zkušenostmi z realizovaných projektů. V Evropské unii i v USA jsou přitom externí odborníci i celé vývojové týmy běžnou praxí. Například v R&D centrech podíl IT externistů často přesahuje 50 procent, a někde dokonce vystoupal nad 90 procent. Značná míra IT externistů je i ve výrobě.

Co byste označil za hlavní motivaci pro větší využívání externistů?

Efektivní náklady, flexibilitu, samostatnost, a hlavně schopnost zlepšit produkty a služby a zvýšit rychlost jejich uvádění na trh. Firmy také díky externistům ušetří za zaměstnanecké výhody, náklady na hardware a software, proplácení dovolené, nemocenské a náklady na místo na pracovišti. Kontraktory může přece najmout jen na několik hodin týdně nebo pouze na dodání konkrétního řešení. Na rozdíl od zaměstnanců pak firma nemá vůči kontraktorům po ukončení projektu žádné povinnosti. Projekt tak za sebou po svém dokončení nezanechá nepotřebné zaměstnance s vysokou mzdou či odstupným.

Jak se díváte na najímání IT expertů ze zahraničí?

Nevidím v tom problém. Zahraniční IT profesionálové nyní mohou naplno pracovat pro české firmy a na českých projektech bez toho, aniž by se k nám v současné složité situaci museli stěhovat. Takových případů známe desítky. Někteří z nich v Česku byli, ale s nástupem pandemie odjeli zpět domů, další stěhování odložili, ovšem existují i tací, kteří pracují z jiné země dlouhodobě. Jejich výhodou je především rychlé zapojení do projektů. My umíme z takových lidí dokonce postavit celé týmy, na míru konkrétním požadavkům. Z našich dlouhodobých zkušeností víme, že stěhování trvá zhruba tři až čtyři měsíce. A i když se to může na první pohled zdát jako dlouhá doba, firmám bez zkušeností to bude trvat ještě déle. Ani nábor na českém pracovním trhu ale ve výsledku nebude rychlejší.

 

Autor: Tomáš Jirásko

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah