Kde tiká důchodová bomba: Slovensko mezi nejhoršími, Česko je na tom podle žebříčku lépe

19. Nizozemsko

Nizozemsko je v tomto seznamu unikát. Vykazuje vůči svým důchodcům jedny z absolutně nejvyšších celkových závazků v Evropě (odpovídají 413 % HDP), což by ho řadilo na špici rizik. Zachraňuje ho ale masivní kapitálový pilíř – zhruba polovina těchto závazků je kryta reálnými aktivy v privátních fondech a podíl nefinancovaných závazků, tedy těch, které bude muset stát zaplatit průběžně z daní, se tak pohybuje pouze okolo 200 % HDP. I přes růst výdajů na stárnoucí populaci do roku 2045, který by měl dosahovat 2,4 % HDP, je tak země připravena o něco lépe než mnoho jiných zemí v Evropě. 

18. Estonsko

Pobaltský digitální tygr skrývá v penzijních účtech nepříjemné překvapení. Ačkoliv se očekává jen mírný nárůst výdajů na stárnutí (+1,9 % HDP), celkové závazky státu vůči budoucím penzistům jsou vysoké a dosahují 312 % HDP. Problémem je, že systém je ze 100 % financovaný pouze státní kasou. To znamená, že Estonsko nemá bokem žádné významné rezervy a veškeré budoucí nároky bude muset pokrýt z toho, co ekonomika v daný moment vyprodukuje, což jej činí velmi zranitelným vůči demografickým výkyvům. 

17. Česko

Česko se poměrně překvapivě drží ve středu pole, ale i tak není příliš důvodů k oslavám. Země se bude muset vypořádat s poměrně strmým stárnutím populace, které bude stát českou státní kasu do roku 2045 částky odpovídající dalším 2,2 % HDP. O 1,3 % HDP navíc bude stát muset platit za samotné důchody, zbytek vynaložených peněz pak půjde na dlouhodobou péči o seniory a na zdravotní péči. 

Stát zatěžují také akumulované závazky na výplatu budoucích důchodů, které podle dostupných dat dosahují výše 262 % HDP. Vzhledem k neexistenci silného pilíře soukromého spoření, kde by bylo dostatek naspořených peněz, bude muset stát velkou část těchto závazků zaplatit ze svých zdrojů – tedy doufat, že na to vydělá ekonomika. 

16. Maďarsko

Budapešť vsadila vše na jednu kartu. Po kontroverzním převedení soukromých fondů pod státní křídla v roce 2010 je nyní systém ze 100 % závislý na veřejných financích. S celkovými závazky ve výši 332 % HDP a očekávaným nárůstem výdajů na stárnutí o rovná 3 % HDP čeká maďarský rozpočet těžká zkouška. Vláda sice spoléhá na masivní podporu porodnosti, ale data ukazují, že bez diverzifikace zdrojů bude udržení důchodů na současné úrovni pro státní kasu extrémně nákladné a závislé jen na výběru daní.  

15. Rumunsko

Rumunsko startuje z nízké úrovně výdajů na stáří, ale dynamika je neúprosná – státní rozpočet bude muset do roku 2045 najít zdroje na pokrytí nárůstu výdajů o 2,9 % HDP. Alarmující jsou celkové závazky ve výši 384 % HDP, které jsou z 98 % nefinancované a měl by je tak pokrýt průběžně jen státní rozpočet. V kombinaci s masivní emigrací mladých lidí do zahraničí to vytváří pro rumunské veřejné finance poměrně rizikový mix. Jistou útěchou zůstává fakt, že i přes toto zhoršení by měla země v roce 2045 vydávat na stáří celkově jen 18,6 % HDP, což je stále podstatně méně než u mnoha jiných evropských zemí. 

14. Litva

Podobně jako Estonsko, i Litva doplácí na demografii, ale v mnohem ostřejším měřítku. Zemi čeká jeden z nejvyšších nárůstů výdajů spojených se stárnutím v regionu (+3,6 % HDP). S akumulovanými budoucími závazky 289 % HDP a 97% závislostí na průběžném financování je litevský rozpočet pod obrovským tlakem. Pokud se nezmění trend stárnutí populace, bude muset vláda drasticky krátit výdaje jinde, aby penzijní systém udržela v chodu. 

13. Finsko

Finsko je často dáváno za vzor, ale v tomto srovnání se ukazuje odvrácená strana jeho štědrého sociálního státu. Státní kasu zatěžují obrovské celkové závazky vůči důchodcům, které dosahují 337 % HDP. Ačkoliv se často zmiňují finské fondy, v kontextu celkových vládních závazků zůstává drtivá většina (99 %) nefinancovaná. Pozitivem je, že díky reformám by měl nárůst výdajů činit jen 0,9 % HDP, což je málo, ale startovací čára nákladů je tak vysoko, že systém zůstává pro ekonomiku těžkým břemenem. 

12. Německo

Motor evropské ekonomiky se začíná v posledních letech zadrhávat a to není dobrá zpráva ani pro německý důchodový systém. Berlín před sebou tlačí závazky na vyplacení budoucích důchodů ve výši okolo 347 % HDP a čeká ho nárůst výdajů spojených se stárnutím o 1,5 % HDP. I když se nárůst nezdá drastický, v absolutních číslech jde o obrovské sumy. S 92 % nefinancovaných závazků bude německý model „generační smlouvy“ na hraně svých možností. Silné poválečné ročníky odcházejí do penze a na trhu práce chybí lidé, kteří by tento drahý standard ufinancovali. 

11. Řecko

Řecko je paradoxem tohoto žebříčku. Díky drastickým škrtům po dluhové krizi je jednou z hrstky evropských zemí, kde se očekává pokles výdajů na penze a dalších výdajů spojených se stárnutím populace (-0,4 % HDP). To zní jako dobrá zpráva pro rozpočet, ale minulost zemi stále dobíhá. Akumulované závazky státu vůči důchodcům jsou podle dostupných dat stále obrovské (405 % HDP) a jsou téměř ze 100 % nezajištěné ničím jiným než státní kasou. Řecku se tedy osekáním systému podařilo zvrátit růst výdajů na stárnutí populace, ale starý dluh vůči společnosti zůstává nezanedbatelnou zátěží. 

10. Kypr

Malá ostrovní ekonomika čelí velkým problémům. Kypr se musí připravit na nárůst výdajů spojených se stárnutím populace do roku 2045 o 3 % HDP, což je pro státní rozpočet velký skok. Celkové závazky dosahují 303 % HDP a systém je z 95 % závislý na výběru daní. Chybí zde silný druhý pilíř, který by státu ulevil, a tak bude veškerá tíha stárnutí populace dopadat přímo na veřejné finance. 

9. Slovensko

Slovensko dopadlo výrazně hůře než Česko. Důvodem je děsivá dynamika – očekává se zde absolutně nejvyšší nárůst výdajů na stáří ze všech zemí EU. Státní rozpočet bude muset do roku 2045 najít zdroje na pokrytí extrémního skoku ve výdajích o 4,8 % HDP. Ačkoliv systém zatím netíží tak gigantické akumulované závazky z minulosti (239 % HDP) jako jiné země v žebříčku, problémem zůstává struktura financování, kdy stát bude muset pokrýt 95 % nákladů na budoucí důchody. 

8. Lucembursko

Poměrně překvapivě se v desítce rizikových zemí ocitlo také bohaté Lucembursko. Důvodem je především masivní nárůst výdajů spojených se stárnutím populace, který do roku 2045 ukrojí z HDP další 4 %. Celkové závazky státu na vyplacení budoucích důchodů přitom nejsou malé – dosahují 358 % HDP. Lucemburský model je extrémně štědrý a při 98 % nefinancovaných závazků stojí a padá s předpokladem neustálého ekonomického růstu. Jako nejbohatší země světa má však Lucembursko pro zvládnutí tohoto nákladného dluhu nesrovnatelně lepší výchozí pozici než kdokoliv jiný. 

7. Francie

Země galského kohouta je učebnicovým příkladem systému, který je příliš drahý na to, aby se dal snadno změnit. Ačkoliv Macronovy reformy zabraly a Francie očekává dokonce mírný pokles výdajů na stáří (-0,3 % HDP), minulost ji drží v šachu. Státní kasu tíží gigantické akumulované závazky ve výši 397 % HDP, které jsou ze 100 % nefinancované. To znamená, že Francie dluží svým budoucím důchodcům ekvivalent čtyř ročních výkonů ekonomiky a nemá na to žádné rezervy – vše bude muset vybrat na daních v budoucnu. Země by tak podle reportu Evropské komise měla v roce 2045 vydávat na důchody a další výdaje spojené se stárnutím populace 29,6 % HDP, což je nejvíc ze všech států EU. 

6. Itálie

Itálie je varovným mementem pro zbytek Evropy. Její důchodový systém je již nyní tak nákladný, že dusí stabilní ekonomický růst. Celkové závazky státu vůči penzistům dosahují astronomických 438 % HDP. Dobrou zprávou je jen to, že hůř už asi nebude. Nárůst výdajů je minimální – do roku 2045 by další výdaje spojené se stárnutím populace měly vzrůst jen o 0,4 % HDP. Špatnou zprávou je, že 98 % akumulovaných závazků bude muset Itálie vyplácet ze svých zdrojů, takže stát z velké části pouze přelévá obrovské sumy z daní pracujících k důchodcům, aniž by měl prostor pro investice. 

5. Belgie

Belgie trpí pod tíhou vysokých závazků a politické paralýzy. Stát před sebou tlačí závazky na budoucí vyplácení důchodů v hodnotě 344 % HDP, které jsou z 92 % závislé na průběžném financování. K tomu se přidává nutnost pokrýt nárůst výdajů o dalších 2,4 % HDP do roku 2045. To by výdaje státu spojené se stárnutím populace měly polykat finance odpovídající téměř třetině HDP, podobně jako by tomu mělo být u Francie. Belgický rozpočet je tak pod dvojím tlakem: musí splácet staré štědré sliby a zároveň hledat nové příjmy pro stárnoucí populaci, což v zemi se složitým vládnutím často vede k dalšímu zadlužování. 

4. Slovinsko

Z postkomunistických zemí střední a východní Evropy je na tom Slovinsko bezpochyby nejhůře. Země čelí prudkému stárnutí populace a její výdaje na stáří vystřelí do roku 2045 o 3,6 procentního bodu HDP. V kombinaci s vysokými závazky odpovídajícími zhruba 398 % HDP to zemi řadí v žebříčku zátěže veřejných financí kvůli stárnutí populace na špičku Evropy. Podobně jako Slovensko země doplatí na rychlost demografické změny – systém je z 98 % závislý na státu a ten nebude schopen tak rychlý nárůst nákladů pokrýt bez drastického zvýšení daní, rozsáhlé důchodové reformy nebo omezení služeb. 

3. Rakousko

Pro Čechy často vzor blahobytu, v případě důchodového systému ale značná nejistota a obava z neudržitelnosti. Rakouský penzijní systém je jedním z nejdražších na světě. Už dnes Vídeň vydává na penze obrovské sumy a celkové akumulované závazky státu dosahují 462 % HDP, což je druhé nejvyšší číslo v celé EU. Většina těchto závazků je navíc průběžně financována pouze ze státního rozpočtu (97 %). I přesto, že předpokládaný nárůst výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva o 1,6 % HDP do roku 2045 není tak velký jako třeba u Slovinska nebo Belgie, Rakousko bude muset v této době vydávat 29,3 % HDP ročně na výdaje spojené se stárnutím, což je druhý nejhorší výsledek hned po Francii. Pro srovnání – Česko by mělo ve stejné době na stejnou oblast vydávat „pouze“ 22,9 % HDP. 

2. Portugalsko

S nadsázkou můžeme říct, že Portugalsko sedí na časované bombě. Státní rozpočet čelí složité situaci: vysoké akumulované závazky (384 % HDP) a zároveň jeden z nejvyšších očekávaných nárůstů výdajů spojených se stárnutím v EU do roku 2045 (o 3,9 % HDP). Lisabon slibuje budoucím penzistům štědré zajištění, na které ale v průběžném systému reálně nemá peníze. Země tak směřuje k volbě mezi chudšími důchodci nebo riskováním hlubokých rozpočtových obtíží.

1. Španělsko

Absolutní vítěz nelichotivého žebříčku je Španělsko. Země kombinuje všechna zmíněná rizika v extrémní podobě. Jeho „skrytý dluh“ vůči důchodcům dosahuje astronomických 501 % HDP, což je nejvyšší hodnota v Evropě. Systém je navíc z 99 % závislý na státním rozpočtu a výdaje na stárnoucí populaci mají do roku 2045 prudce vzrůst o dalších 4,5 % HDP. To by znamenalo, že v té době bude Španělsko na výdaje spojené se stárnutím vynakládat neuvěřitelných 28,4 % HDP ročně. Země demografická varování dlouho ignorovala a udržuje jeden z nejštědřejších systémů na světě. Nyní tak stojí před brutální volbou: buď radikálně osekat penze, nebo neúměrně zatížit daněmi mladou generaci, která se sama potýká s vysokou nezaměstnaností.