Tiskárna místo fabriky. 3D palivo může změnit trh s municí, říká partner fondu Presto Tech Horizons

Jaký je hlavní důvod vašeho investorského vstupu do Firehawk Aerospace?

Válka na Ukrajině ukázala, že drony jsou sice důležité, ale bez munice, jako jsou rakety a střely, se neobejdeme. Na frontě je hodně bezpilotních letounů, ale na Kyjev a Lvov létají rakety a drony je nezastaví. Na rakety potřebujete zase rakety. A například Firehawk přišel jako první na světě s technologií tisku, která umožňuje efektivněji vyrábět tuhá paliva s jednou obrovskou výhodou a tou je flexibilita.

Jak to přesně funguje?

Namísto průmyslového odlévání do forem se pomocí 3D tisku vyrábějí zrna pohonných látek s tak komplexními geometriemi, které dříve nebyly možné. Jinak řečeno, pokud chcete dnes vyrábět tuhé raketové palivo, potřebujete obrovské továrny, stovky čtverečních metrů prostoru, abyste ho dokázali vyrobit pro konkrétní typ rakety. Spojené státy dnes potřebují desítky typů těchto systémů a stejně tak i Evropa. Firehawk umožňuje zásadní zrychlení a zefektivnění výroby. Už nebude muset být jedna obří továrna někde v Americe, která vyrábí jeden typ raket, a pak je složitě přepravovat po celém světě.

Protože tiskárny se dají umístit kdekoliv.

Přesně tak, třeba blízko hranic konfliktu, ale do bezpečné zóny. Tam pak lze vyrábět třeba stovky kusů paliva a strategicky ho přesouvat do míst, kde je zrovna potřeba. Firehawk je navíc schopný paralelně vyvíjet různé typy a dodávat například deset různých systémů najednou. Jediné omezení je počet tiskáren, kapitál a pracovní síla. A další výhodou je také vyšší kvalita, protože při tradiční výrobě litím do forem vzniká spousta kazů. V tiskárně můžete zároveň produkovat různé tvary a hrát si s tím, jaké drážky a prohlubně v palivu vytvoříte. Čím více jich tam je, tím více přístupu pro kyslík. Palivo tak lépe hoří a raketa pak může letět rychleji nebo efektivněji manévrovat.

Znamená to i zlevnění výroby?

S velkou pravděpodobností ano, ještě je potřeba to ověřit ve větším měřítku. Škála je důležitá, aby to bylo výhodné i z ekonomického hlediska a aby mohla vzniknout mi­liardová firma.

V jaké fázi se teď projekt nachází? Už se vyrábí a dodává?

Na to není jednoduché odpovědět. Americká vláda má programy, o kterých se oficiálně moc nemluví. Spolupracují s Firehawkem už několik let a ten jim dodává data, aby si mohli vyhodnotit, zda je to pro ně vhodné řešení. Takže dnes už kapacita existuje a jsou v posledních fázích testování, než se palivo začne vyrábět ve větším měřítku. Právě to je cílem další investiční fáze, kdy s pomocí CSG už hledáme konkrétní typy produktů, které by Firehawk mohl vyrábět. Protože některé jsou extrémně žádané a vlády na ně teď čekají měsíce i roky. Právě zde očekáváme, že Firehawk může pomoci svou kapacitou a umožní státům NATO a partnerským zemím tyto systémy nakoupit.

Znamená to, že firma bude dodávat do dalších zemí 3D tiskárny?

Nejvhodnější byznysový model se ještě vyhodnocuje. Inovace Firehawku spočívá hlavně v tom, jaké ingredience se přidávají a v jakém pořadí tak, aby palivová směs byla stále připravená k použití. To je další zásadní rozdíl od klasické výroby, kde se čeká týdny, než palivo vyzraje a chemické složky se propojí. Firma má zajištěnou ochranu duševního vlastnictví pro design i technologii výroby. Recept výroby je tajný, a proto se zvažuje, že by vznikly například společné joint ventures, nebo model licencování, případně malé distribuované tiskárny, které by byly pod kontrolou Firehawku včetně jejich vlastního technika.

Jak zapadá tato investice do kontextu vašich dalších? Zatím každá je z jiné oblasti, například fotorealistická tréninková data pro AI nebo platforma pro kvantové výpočty a simulace.

Portfolio skládáme tak, aby pokrylo inovativní technologie napříč oblastmi, které jsou klíčové pro odolnost a soběstačnost Evropy. Nebylo by strategické, aby se celé portfolio týkalo jen dronů. To je základ našeho přístupu a investičního produktu, který je pro investory relevantní a žádaný, ať už se jedná o ty soukromé, nebo o investiční subjekty spojené se skupinou Czechoslovak Group.

Poohlížíte se dál také v Česku?

S několika českými start-upy jednáme, ale zatím není nic definitivně schváleno.

A v Evropě?

Různé země mají různé priority. Na Ukrajině je dnes velmi aktivní takzvaný elektronický boj, tedy rušení dronů, spojení nebo radarů, proto se tam zaměřujme právě na tuto oblast. Pak jsou tu ale třeba země jako Německo nebo Británie. Ty jsou silné ve vesmírných technologiích nebo vzdušné obraně, a proto se tam soustředíme na týmy pracující právě v těchto oblastech.

Většina firem cílí na to, aby jejich technologie měly také civilní využití. Platí to i u vašich investic?

Ve většině případů ano. Jsou tu dvě roviny: morální a praktická. Dual-use technologie jsou v Evropě často vnímány jako morálně přijatelnější, protože jejich využití přesahuje obranu a přináší hodnotu i v civilním světě. Investoři ale hledají především tržní potenciál a to se v dual-use může potkat, protože civilní trh bývá často výrazně větší. Když investujeme, díváme se na dual-use z obou těchto úhlů. Zároveň je pro nás klíčové, aby i v případech, kdy investujeme do čistě obranné technologie, jako například u společnosti Firehawk, bylo její využití primárně ve prospěch našich spojenců a pro ochranu obyvatel, podniků a zemí, které sdílejí naše hodnoty.

Morální hledisko dlouho brzdilo i samotné investice do obranného průmyslu. Mají dnes firmy z tohoto oboru dveře k financím už opravdu otevřené?

Je pravda, že ještě nedávno bylo slovo „obrana“ vnímáno až pejorativně. Hrozba ozbrojeného konfliktu se zdála extrémně nepravděpodobná a investice do obrany mohly působit jako vyhazování peněz. Poslední roky ale ukázaly, jak rychle se svět může změnit. Rozpad mezinárodních dohod, válka na Ukrajině, napětí na Blízkém východě nebo narušování vzdušného prostoru našich spojenců v Pobaltí a Skandinávii nám všem připomněly, že bezpečnost není samozřejmost. Dnes se proto i širší veřejnost začíná dívat na obranné technologie jinak. Ne jako na nástroj agrese, ale jako na způsob, jak chránit naši svobodu, nezávislost a hodnoty. A právě to je důvod, proč se o investování do obrany začíná zajímat i institucionální kapitál.

Takže narůstající výdaje na obranu považujete za opodstatněné?

Ano, považuji. Vidíme, že evropské rozpočty na obranu skutečně rostou, a to je správně. Kde ale stále dramaticky zaostáváme, je investování soukromého kapitálu do inovativních technologií, které jsou pro moderní obranu zásadní. Před pár týdny jsem byl v Londýně, kde se otevřeně mluvilo o tom, že se v Evropě mnohem více začnou uvolňovat peníze i ze tří bilionů liber v penzijních fondech. Podívejte se na ty americké: z každých 200 dolarů je jeden investován do kapitálu a technologií souvisejících s obranou. V Británii je to jen jeden dolar ze 14 000. Část, která se dává do obrany, je tak stále malá, a také proto je evropská obrana výrazně podfinancovaná. Nicméně už téměř existuje konsenzus velkých bank, pojišťoven a penzijních fondů, že investovat do obrany je nutné. Politici sice mluví různě, ale to je běžné.

Jaké jsou nejbližší plány fondu Presto Tech Horizons? Chystáte ještě do konce roku uzavřít nějakou další investici?

Ano, máme naplánované další velmi slibné investice, některé už se blíží do finální fáze. Věřím, že se brzy budeme moct podělit o zajímavé novinky.