V crowdfundingu jsou v Česku tři miliardy korun

Kam vlastně crowdfunding patří z hlediska investičního portfolia?

Není to úplně pasivní investování, protože investor si vlastně musí sám skládat portfolio. I když o splátky a jistinu se mu stará platforma, a dokonce připravujeme produkt, kde po čtvrtletích budeme sami rozkládat klientovy peníze mezi různé firmy podle jeho záměrů. Každopádně jde o produkt pro širokou plejádu investorů. Od lidí, kteří investují opravdu malé částky, až do mnoha milionů. Řekl bych, že top 100 má zainvestováno přes tři miliony korun a ostatní představují typický retail.

A z hlediska rizika?

Určitě to není bezriziková investice. Ale každá půjčka, která jde přes nás, je zajištěná a firma je prověřená. V tom je rozdíl od různých prašivých dluhopisů. Tam vám prodejce řekne, že je to regulované ČNB, i když není. Kolikrát je v nabídkách jen velmi nejasně, zamlženě napsáno, na co se ty peníze použijí a jak se budou vracet. Někdy jde o firmy s minimálním základním kapitálem, přičemž často je konečným příjemcem peněz někdo úplně jiný. Hodně lidí už tak splakalo nad výdělkem. My musíme každou firmu důsledně prověřovat a musíme vše reportovat České národní bance. Ke každému zajištění existuje notářský zápis přímé vykonavatelnosti. Takže v případě nesplácení bývá řešení poměrně rychlé. Přitom do podlimitních dluhopisů se nalily možná desítky miliard, odhaduji tak třicet. Zatímco v crowdfundingu jsou u nás v Česku miliardy tři.

Jak je to vlastně s čerstvou regulací ze strany ČNB? Jsou to jen informační povinnosti, nebo jde skutečně o regulaci?

Zatím je to poměrně čerstvá záležitost, která se určitě bude vyvíjet. Od listopadu máme licenci, dnes jsme jedním ze tří licencovaných subjektů a letos všichni tři projdeme kontrolou. ČNB nás sleduje a dostáváme dotazy na konkrétní projekty. Jak jsme se na ně dívali, proč mají právě takovéto zajištění, proč je tam zrovna takovýto výnos a podobně. Problém vidím v tom, že ať už na evropské, nebo na lokální úrovni je to nová věc a nereflektuje některé skutečné stránky našeho byznysu.

Konkrétně?

Společně s konkurencí jsme identifikovali několik společných témat, která bychom rádi otevřeli na evropské úrovni. Samotné získání licence trvalo deset měsíců. To je jedna věc. Další se týká třeba limitu pěti milionů eur na jednu skupinu či společnost. Jde o to nekumulovat příliš velké riziko, což funguje velmi dobře při nějakých provozních nebo investičních úvěrech, třeba v rámci startupu. Ale už hůř při financování developerského projektu. Protože když máte projekt za 300 milionů, tak se do toho nevejdete.

Teď se také objevuje karenční doba čtyř dnů, kdy může investor svou půjčku odvolat. Když odvolá část, najednou máte míň peněz, ale musíte s nimi podnikat. I když vám kus chybí. Fakticky ani nemůžete mít dopředu připravenou smlouvu.

Dá se u tohoto typu investice efektivně diverzifikovat?

Dá, já sám jsem částečně zafinancoval okolo dvou set projektů a rozděluji peníze každý měsíc. My se pohybujeme u problémů se splácením, řekněme, okolo tří procent. Díky zajištění a mechanismům realizace nakonec i tyto investice dopadají dobře, dokonce s nadvýnosem ze sankčních poplatků. Diverzifikací ale riziko určitě snižujete. Mimochodem delikvenci svých projektů by měla každá platforma zveřejňovat. Vcelku jde pořád o relativně bezpečné investice s výnosem kolem dvanácti procent. Samozřejmě dnes, s poklesem ceny peněz budou výnosy klesat.

Proč jste se rozhodli umožnit investice v kryptoměnách?

Tím, že se v USA schválily ETF fondy na bitcoin a brzo to bude i na ethereum, dojde podle mě k velké adopci kryptoaktiv. Proto jsme umožnili investice i v kryptoměnách. Navíc dnes, když vám dá někdo zástavu v bitcoinu a jeho kurz klesne pod určitou hranici, automaticky se přemění na standardní měnu. Takže není důvod do toho nejít.

Vít Endler

Je zakladatelem a spolumajitelem crowdfundingové platformy Fingood. V minulosti pracoval pro Mall.cz. Zakládal její pobočku v Polsku, později měl na starosti všechny zahraniční pobočky a v letech 2015 a 2016 byl generálním manažerem Mall.cz.