Evropa se zbavuje fosilních paliv, někteří ale šlapou na brzdu. Žebříček loudalů vede nečekané jméno
Které evropské země nejpomaleji odcházejí od ropy a uhlí? Napoví data Energetického institutu, která uvádí, jak se snižuje podíl fosilních paliv na spotřebě daných zemí. Do statistiky se započítává jak spotřeba elektřiny, tak spotřeba energie v dopravě a teplárenství.
10. Švédsko
Švédsko za posledních deset let sice snížilo podíl fosilních paliv na spotřebě energií pouze o čtyři procentní body. Zároveň se ale fosilní zdroje podílejí na celkové spotřebě pouze z jedné třetiny, což je jeden z nejnižších podílů v Evropě. K tomu přispívá vysoký podíl bezemisních zdrojů, zejména vodní energie, jaderné energetiky a rychle rostoucí větrné energetiky. V dopravě má stále dominantní postavení ropa, ale alespoň částečný přechod na elektromobily pomáhá tuto převahu snižovat.
Celkově Švédsko v posledních letech výrazně investuje do obnovitelných zdrojů a podporuje také jádro. Tempo rozšiřování větrných elektráren patří mezi nejvyšší v EU a země má propracovanou síť pro dálkové vytápění, často napájenou z biomasy či odpadového tepla. Hlavní výzvou do budoucna tedy zůstává snížení závislosti na ropných produktech v dopravě, nákladní logistice a letectví. Bude to ale obtížné.
9. Belgie
Oproti tomu Belgie má podíl fosilních zdrojů na spotřebě přes 80 procent a za posledních deset let ho snížila také o čtyři procentní body. Vysoký podíl fosilních paliv je způsoben zejména silnou závislostí na ropě v dopravě, významným využíváním plynu pro výrobu tepla a elektřiny a omezenými možnostmi domácí výroby energie, což vede k vysoké závislosti na dovozu.
Energetický mix Belgie je dlouhodobě ovlivněn debatou o roli jaderné energetiky. Do obnovitelných zdrojů země sice investuje, ale rychlost jejího rozvoje neodpovídá poptávce. Stejně jako u Švédska platí, že hlavním řešením by mohl být rychlejší přechod například na elektromobily, což je ale složité. Důležité tak bude najít stabilní zdroje výroby elektřiny, které by nahradily fosilní paliva bez ohrožení energetické bezpečnosti.
8. Slovensko
O něco lépe je na tom Slovensko, které fosilními palivy loni pokrylo asi 68 procent spotřeby. Za posledních deset let pak tento podíl snížilo o necelé čtyři procentní body. I u Slovenska platí, že pomalý úbytek fosilních zdrojů je způsoben zejména strukturou spotřeby energie v dopravě a vytápění, kde přechod na nízkoemisní technologie vyžaduje rozsáhlé investice do infrastruktury a modernizace budov.
V energetice se Slovensko opírá především o výrobu elektřiny z jádra, která tvoří páteř bezemisního segmentu. Obnovitelné zdroje, zejména solární a větrné, se zatím v zemi rozvíjejí pomalu, což omezuje rychlejší nahrazování fosilních paliv.
7. Norsko
Norsko je sice další zemí v pořadí, která pomalu snižuje podíl fosilních zdrojů na spotřebě, ale podobně jako u Švédska platí, že Norsko má dlouhodobě nízký podíl fosilních zdrojů. Loni se podílely na spotřebě energie asi ze 32 procent a v porovnání s rokem 2014 klesly o necelé čtyři procentní body.
Norsko těží z dlouhodobě silné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a v oblasti bezemisní výroby elektřiny patří k absolutní špičce. Zemi se zároveň v porovnání s jinými povedl i přechod na elektromobily v osobní dopravě. Podíl fosilních zdrojů na spotřebě energie plyne nejvíce z nákladní, letecké a lodní dopravy. Další snižování podílu fosilních paliv je tak technologicky i finančně náročné.
6. Francie
Ve Francii se fosilní zdroje podílejí na spotřebě z necelých 50 procent, což je o něco lepší výsledek, než je průměr Evropské unie. Za posledních několik let podíl fosilních paliv na spotřebě země snížila asi o 3,7 procentního bodu. I ve Francii platí, že nejvíce fosilní paliva spotřebovává doprava a vytápění. V oblasti výroby elektřiny hraje zásadní roli jaderná energie.
Francouzská energetika má díky jádru stabilní bezemisní základ, který doplňuje rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, zejména větrné a solární energie. Přesto se jejich rozšiřování potýká s administrativními a povolovacími překážkami, které zpomalují jejich nasazování. Pomalý úbytek fosilních paliv je v posledních letech dán především obtížemi při snižování závislosti na ropě v dopravě a na plynu pro vytápění, kde přechod na nízkoemisní technologie postupuje pomaleji než u výroby elektřiny.
5. Itálie
Největší podíl fosilních zdrojů na spotřebě v tomto žebříčku má Itálie, která loni z neobnovitelných zdrojů pokryla 79 procent spotřeby. Za posledních deset let podíl fosilních paliv navíc snížil jen o 2,4 procentního bodu. V případě Itálie stále platí, že z fosilních paliv, které mají samozřejmě zásadní podíl na dopravě, stále vyrábí i podstatné množství elektřiny.
Energetický mix se v posledních letech mění jen pozvolna. Obnovitelné zdroje rostou, ale stále nedokážou významněji snížit podíl fosilních paliv v celkové spotřebě. Případný další rozvoj bezemisních zdrojů stojí právě na rozvoji větrných a solárních elektráren, vodní potenciál má země totiž už skoro vyčerpaný.
4. Slovinsko
O méně než dva procentní body snížilo za posledních deset let podíl fosilních paliv na spotřebě Slovinsko. Fosilní paliva pak tvoří necelých 60 procent spotřeby. Stejně jako v případě Itálie hraje stále v energetice důležitou roli uhlí, které se v zemi stále využívá jak v teplárenství, tak pro výrobu elektřiny, čímž doplňuje v mixu jádro.
Případnému snížení podílu fosilních paliv na spotřebě by mohl pomoct rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který je ale v zemi relativně pomalý. Slovinsko sice vyrábí nemalou část elektřiny z vodních elektráren, ale rozvoj slunečních a větrných elektráren je pomalý částečně kvůli geografickým a klimatickým omezením a částečně kvůli administrativním bariérám.
3. Rumunsko
Rumunsko patří k zemím, které se z velké části spoléhají na fosilní paliva. Jejich podíl na spotřebě byl loni 74,5 procenta. Za posledních deset let ho navíc Rumunsko snížilo pouze o jeden procentní bod. To potvrzuje, že je země stále závislá na ropě, plynu i uhlí nejen v dopravě, ale i ve vytápění nebo výrobě elektřiny.
Ve výrobě elektřiny přitom země využívá z části i jádro nebo vodní energii. Tempo rozšiřování dalších obnovitelných zdrojů ale v posledních letech zpomaluje, a to zejména kvůli legislativním překážkám.
2. Chorvatsko
Druhou zemí v tomto žebříčku je Chorvatsko, které za posledních deset let skoro nezměnilo podíl fosilních paliv na spotřebě. Ten se zmenšil pouze o půl procentního bodu na necelých 73 procent. Hlavní roli ve fosilní spotřebě hraje ropa pro dopravu, zejména silniční a námořní, a zemní plyn pro vytápění a průmysl. Malý, ale stále existující podíl v mixu pak má také uhlí.
V obnovitelných zdrojích se Chorvatsko v posledních letech snaží rozvíjet výstavbu solárních elektráren, jejich podíl na spotřebě je ale stále nízký. Zlepšení situace brání také pomalá modernizace infrastruktury a malá robustnost přenosové soustavy pro integraci nových obnovitelných zdrojů.
1. Island
Překvapivé prvenství si v tomto žebříčku ale připisuje Island. V zemi, která je symbolická pro využívání obnovitelných zdrojů v energetice, dokonce podíl fosilních paliv vzrostl o 2,5 procentního bodu. Je to ale proto, že Island má zdaleka nejnižší podíl fosilních paliv na spotřebě v Evropě. Konkrétně v roce 2024 to bylo 19,5 procenta.
Energetický mix Islandu je unikátní. Elektřinu i teplo téměř stoprocentně pokryje obnovitelnými zdroji, geotermální energií a vodními elektrárnami. Nárůst podílu fosilních paliv je tak dán čistě růstem spotřeby v dopravě, kde jsou možnosti nahrazení ropy velmi omezené.
