Doladění Trumpových obchodních dohod je v nedohlednu. Nejenom evropské automobilky tonou v nejistotě
Od slavnostního oznámení obchodní dohody mezi Spojenými státy a sedmadvacítkou ve Skotsku uplynuly už tři týdny, unijní automobilky však stále nevědí, co je čeká. Doladění úmluvy podle některých zdrojů brzdí digitální pravidla bloku. Na nejistotu si však stěžují také například japonští či jihokorejští výrobci aut či britší oceláři. Váznou také jednání Washingtonu s Indií.
Americký prezident Donald Trump a šéfka Evrpské komise Ursula von der Leyenová koncem července oznámili, že základem společné dohody je patnáctiprocentní clo na většinu unijního dovozu do USA.
Evropská unie se rovněž zavázala k rozsáhlým nákupům zboží a investicím ve Spojených státech. Jenže od té doby zaznívají protichůdná prohlášení z obou stran. Partneři zatím nedospěli ani ke společnému právně nezávaznému prohlášení s technickými detaily, které původně mělo vzniknout do 1. sprna.
Evropská komise se brzy může dostat pod tlak průmyslu
„Rychlost, s jakou se tak stane, závisí na plném zapojení a soustředění obou stran. A z naší strany můžeme s jistotou říci, že se vynasnažíme,“ citoval koncem minulého týdne Euronews mluvčího komise Olofa Gilla, který neurčil žádný jasný termín.
Evropské automobilky si mezitím stěžují, že Američané zatím nesnížili cla na jejich produkty z 27,5 procenta na patnáct procent. Evropská komise přitom čekala, že Trump toto exekutivní nařízení podepíše do půlky srpna. „Dohoda mezi EU a USA dosud nepřinesla německému automobilovému průmyslu žádné vyjasnění ani zlepšení. Vzniklé náklady se pohybují v miliardách a stále rostou,“ uvedla pro Bloomberg prezidentka svazu německého automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová.
Brusel se však neobává, že americký prezident nebude konat, odvolá se na politické závazky, které od Washingtonu dostal. Někdejší eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová zmíněné agentuře řekla, že důvody zpoždění mohou být čistě administrativní. Připouští však, že rizika zatím nejsou zažehnaná.
„Pokud se nic nestane, bude na Evropskou komisi vyvíjen obrovský tlak, aby podnikla odvetná opatření nebo nějak zasáhla, zejména ze strany automobilek v Německu, Itálii, Francii, Švédsku a v dalších zemích,“ konstatovala Malmströmová. „V dohodě mezi EU a USA, ale také v ostatních, je tolik dalších věcí, které jsou nejasné, takže je pravděpodobné, že budeme svědky nekonečných vyjednávání a spousty obstrukcí,“ varuje.
Japonské a korejské automobilky čekají miliardové škody
List Financial Times (FT) o víkendu napsal, že dokončení textu komplikuje unijní snaha bránit své nařízení o digitálních službách (DSA). Brusel jim chce dosáhnout bezpečnějšího online prostředí a donutit velké technologické firmy, aby činily víc pro boj s nezákonným obsahem. Spojené státy jsou ale podle zdrojů FT přesvědčeny, že unijní nařízení o digitálních službách obsahuje netarifní překážky. A Trump údajně nechce snížení cel na auta podepsat, dokud nebude společné prohlášení doladěné.
Jenže problémy provázejí obchodní jednání Washingtonu i s dalšími zeměmi. Stěžují si například představitelé britského ocelářského průmyslu, kterým bylo už v květnu přislíbeno snížení tarifů z 25 procent na nulu. Jenže ve skutečnosti se zatím dočkali pouze poklesu amerických objednávek kvůli nejistotě.
Někteří výrobci tvrdí, že pokud se situaci nepodaří vyřešit do konce roku, tak zkrachují. „Rostou obavy, že dokončení dohody o oceli se propadlo na seznamu priorit jak pro britskou, tak pro americkou vládu,“ uvedl nedávno šéf průmyslové organizace UK Steel Peter Brennan.
Frustraci vyjadřují také Tokio a Soul, které se zatím rovněž nedočkaly snížení cel na automobily. Například jihokorejský producent Hyundai a pod skupinu spadající značka Kia by letos mohly čelit dodatečným nákladům ve výši pěti miliard dolarů i v případě, že cla budou patnáctiprocentní. Hyundai si hodně slibuje od summitu obou zemí, kterého by se měl 25. srpna účastnit i Trump.
Indii slábne naděje na nezavedení trestu za ruskou ropu
Představitelé sektoru doufají, že šéf Bílého domu podepíše příslušné exekutivní nařízení na okraj summitu, aby se mohl pochlubit konkrétním úspěchem. Miliardové škody kvůli clům věští i japonské automobilky. Mají přitom obavu nejenom o to, kdy se dohoda zhmotní. Nejistota se podle nich vznáší i nad tím, zda očekávaná patnáctiprocentní sazba přetrvá.
Jižní Korea a Japonsko se podobně jako Evropa zavázaly k dalším povinnostem včetně investic ve Spojených státech, které patrně nebude snadné uskutečnit. Washington přitom naznačuje, že pokud nebude s plněním slibů spokojen, může dohodu s Tokiem rychle revidovat.
Příliš optimistický v tuto chvíli není výhled na dosažení dohody USA s Indií. Američané podle Deutsche Welle zrušili rozhovory, které se měly uskutečnit v Dillí mezi 25. a 29. srpnem. Trump přitom na Indii nedávno uvalil dodatečné clo ve výši 25 procent kvůli nákupu ruské ropy, platit by mělo od 27. srpna.
Celkové celní zatížení země tak stoupne na padesát procent, proti čemuž se Dillí ostře ohradilo. Země si dělala naději, že plánovaná jednání přinesou úlevu ještě před zvýšením sazby.
