Slovenští zbrojaři lámou rekordy. Fico přitom dál odmítá poslat Ukrajině jediný náboj
Obranný průmysl se stává významnou složkou slovenské ekonomiky. Export zbraní a munice loni vzrostl na rekordních 1,15 miliardy eur a představuje tak zhruba jedno procento HDP země. Zatímco tak slovenský premiér Robert Fico oficiálně přislíbil, že na ukrajinskou frontu nepošle „jediný náboj“, slovenští zbrojaři vyvážejí o sto šest.
Hodnotu exportu zbraní, munice a bojových vozidel zveřejňuje slovenský statistický úřad, na údaje v pondělí upozornil web Politico. Z čísel vyplývá, že jde o dvojnásobek v porovnání s rokem 2023, kdy Slovensko vyvezlo zbraně v hodnotě 538 milionů eur. Současně jde o desetinásobek od doby, kdy Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Slovensko se tak sice na rozdíl od svých partnerů v EU aktivně vymezuje proti zasílání zbraní a munice na Ukrajinu, dodávky soukromých zbrojařů do Kyjeva ale nijak neomezilo. „Obchod nesmrdí a peníze nesmrdí,“ komentoval již v prosinci například diplomat a bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský v podcastu Bruselské chlebíčky pro Český rozhlas.
Respektujeme volný trh, říká vláda
Ficův slib, že Slovensko nebude podporovat vojensky Ukrajinu, ale podle premiérových blízkých platí dál. „Slovenská vláda se ve svém manifestu zavázala svým občanům, že z našich státních skladů nepošleme na Ukrajinu ani jednu kulku, a tento slib dodržujeme,“ řekl pro Politico náměstek ministra obrany Igor Melicher. Slovensko podle něj pomáhá zajišťovat fungování Ukrajiny jako státu jinak – například dodáváním zdravotnických pomůcek nebo elektřiny.
Současně ale vláda jasně říká, že soukromý obranný průmysl omezovat nehodlá. „Vstoupili jsme do Evropské unie kvůli hodnotám, které sdílíme. Respektujeme také volný trh,“ uvedl Melicher. „Omezení společností z obranného průmyslu by proto bylo z naší strany docela pokrytecké.“ Podobně ministr obrany Robert Kaliňák zdůraznil, že nejde o „podporu války, ale o podporu obchodu“. Podle něj se zbrojní výroba stává významným faktorem hospodářského růstu i tvorby pracovních míst.
Fico přitom dlouhodobě odmítá společné evropské zbrojení, Politico například připomnělo jeho dotaz směrem k novinářům, zda má nyní Slovensko začít kupovat tanky místo toho, aby vyplácelo důchody. Podobně se vyjádřil i při dubnovém výročí 80 let od osvobození Slovenska od německé okupace, a to za přítomnosti běloruského a ruského velvyslance.
Rozpory mezi odmítáním zbrojení a současně rostoucí zisky z exportu zbraní a munice pak opakovaně kritizovala opozice. „Jedná se o komunikační strategii, která klade velký důraz na pacifistické postoje,“ říká europoslankyně Lucia Yar z Progresivního Slovenska.
Vláda ve svých prohlášeních uvádí, že slovenské zbraně většinou směřují k partnerům v NATO či EU, a zda je státy následně pošlou na Ukrajinu, je na nich. Statistiky však ukazují, že i za Ficova premiérství putoval do napadené země materiál v hodnotě přes sto milionů eur, jak loni upozornil web SME s odkazem na data Eurostatu a Kielského institutu.
Nová spolupráce s Polskem i export do Asie
Navzdory těmto sporům slovenský zbrojní průmysl dál expanduje. V únoru podepsalo Slovensko dohodu s Polskem o výrobě velkorážního střeliva a spolupracuje i na dalších projektech, včetně obrněného vozidla Rosomák nebo tanků K2 Black Panther. Výrobky slovenských zbrojařů nacházejí odbyt i v Asii – například Malajsie odebere houfnice EVA a ministr Kaliňák za dalšího možného partnera označuje Vietnam.
Mezi největší zbrojařské firmy na Slovensku patří firma Aliter Technologies Petera Dostála a Milana Kristína, která vyvíjí vojenské komunikační systémy, společnost DefTech Maroše Hudoby vyrábějící obrněná vozidla nebo MSM Group, spadající do českého koncernu Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada. Součástí poslední zmiňované skupiny je i firma ZVS Holding, která je na Slovensku jedním z hlavních producentů dělostřelecké munice ráže 155 mm.
