Wienerberger potřeboval plyn na výrobu. Pomohly LNG stanice

Projektový manažer Wienerbergeru Filip Švrček.

Projektový manažer Wienerbergeru Filip Švrček. Zdroj: e15 Michaela Szkanderová

Výrobní závod Wienerberger.
Výrobní závod Wienerberger.
3
Fotogalerie

Jak si bezpečně zajistit dodávky plynu? Tuto otázku začali řešit po ruském útoku na Ukrajinu v únoru roku 2022 manažeři společnosti Wienerberger, největšího výrobce cihel nejen v Česku, ale i na světě. Stavební materiály se totiž pálí v plynových pecích, které jsou ekologičtější než předchozí pece na uhlí.

„Krátce po ruském útoku se vedení českého zastoupení začalo velmi vážně zabývat myšlenkou, jak v co nejkratší době na tento vývoj zareagovat, abychom byli připraveni na situace podobného charakteru. Ať už by to byl nedostatek plynu, nebo problém s jeho dodávkami pro výrobní proces,“ vysvětluje Filip Švrček, projektový manažer společnosti Wienerberger CZ.

Proto ještě během prvního čtvrtletí loňského roku ve firmě řešili různé scénáře, jakým způsobem nahradit dodávky plynu. LNG z toho vzešel jako první volba. Manažeři Wienerbergeru se nakonec obrátili na společnost ČEZ, která má zkušenosti s výstavbou nejen plynových kotelen, ale též LNG stanic. A právě ty se jeví jako ideální „záložní“ řešení, aby ve výrobních závodech a provozech Wienerbergeru v Česku takzvaně nedošel plyn. „Soudím, že díky zkušenostem nás Wienerberger oslovil s poptávkou na projektování a výstavbu LNG stanic, které potřebovali jako záložní zdroje pro své tři výrobní závody,“ popisuje spojení Robert Květoň, obchodní ředitel společnosti ČEZ Energetické služby.

Na otázku, podle čeho ve Wienerbergeru vybírali lokality pro LNG stanice, Švrček odpovídá: „Podle toho, abychom měli obsazené ty nejdůležitější provozy, tedy šlo o strategičnost. V Holicích a Jezernici vyrábíme stavební zdivo, tedy cihly z produktové značky Porotherm, v Hranicích střešní krytinu Tondach. Dalším prvkem bylo posouzení technické realizovatelnosti a samozřejmě jsme brali v potaz i náročnost, ať ve výši investice, nebo i přístupu a možnosti tyto stanice umístit.“

Jako první dokončuje dceřiná společnost ČEZ ESCO LNG stanici pro Wienerberger v Holicích na Pardubicku. V této lokalitě jde o vodorovný zásobník o objemu 80 metrů krychlových, který je dlouhý téměř 17 metrů, vysoký 3,26 metru i s rámem a průměr je přesně tři metry. Prázdný váží 29,43 tuny, naplněný LNG až 65 tun. Aby vše fungovalo také bezpečně, potřebuje celé zařízení také dva vaporizéry, česky nazývané odpařovače. Hlavní dosahuje výšky 7,2 metru, šířky 2,5 metru s maximálním dovoleným tlakem 40 barů.

Všechny LNG stanice pro Wienerberger jsou navržené tak, aby fungovaly bez zásahu obsluhy, což zajišťuje efektivní a spolehlivý provoz. Ventily na stanici se ovládají automaticky na základě časového plánu nebo naměřené teploty odpařovače. Tímto způsobem se zajišťuje střídání provozu jednotlivých odpařovacích jednotek, které poskytují dostatečný výkon pro zajištění požadovaného množství zkapalněného zemního plynu. Díky automatickému provozu se snižuje potřeba lidského dohledu a zvyšuje se efektivita celé stanice. Současně se tím snižuje riziko chyb způsobených lidským faktorem, což vede k lepšímu výkonu a spolehlivosti stanice.

„Navíc automatický provoz zahrnuje také diagnostické funkce, které umožňují identifikovat a vyřešit potenciální problémy dříve, než dojde k závažnějším potížím. Díky tomu je stanice schopna udržovat optimální provoz, a zároveň minimalizovat potřebu zásahu obsluhy,“ objasňuje Petr Valošek, manažer realizace úseku Výstavba průmyslové energetiky společnosti ČEZ Energetické služby.

Mnohem větší stavby realizuje ČEZ ESCO pro Wienerberger nejen v Jezernici u Lipníka nad Bečvou v Olomouckém kraji, kde budou dva stojící zásobníky, ale především v nedalekých Hranicích na Moravě, kam se vejdou dokonce čtyři zásobníky opět o objemech 80 metrů krychlových. Stejně jako u výše zmíněného projektu i zde se předpokládá plnění a zahájení provozu v prvním čtvrtletí roku 2024.

Investice do jedné LNG stanice dosahují podle ředitele Wienerbergeru CZ Kamila Jeřábka desítek milionů korun. Její návratnost však nebyla v tomto případě nejdůležitějším faktorem. „Projekt je velmi specifický v tom, v jaké době a z jakých důvodů se zahajoval a připravoval. Dovolím si říct, na rozdíl od drtivé většiny investičních projektů tady opravdu nebylo to nejdůležitější posoudit návratnost, ale naopak najít odpověď na situaci, najít možný scénář řešení, jak být připraveni. Otevírá se tím také možnost ozeleňování naší výroby do budoucna, např. přimícháváním zeleného LNG nebo bioplynu,“ říká Švrček s tím, že jde též o výhled do budoucna, aby Wienerberger nastavil provoz LNG stanic natolik výhodně, čímž by došlo k maximální využitelnosti a následně i k návratnosti investice.

Filip Švrček odhaluje, že smyslem celé akce „plynová bezpečnost“ může být případné získání jisté výhody oproti konkurenci, pokud by měla výpadky výroby kvůli nedostatkům plynu. Wienerberger by díky svému zabezpečení mohl vyrábět a dodávat zboží dál, čímž si zajistí návratnost investice: „Jednoznačně ano. Prostě se zajistit a vyrábět i ve zhoršených podmínkách.“