Nejen že finanční gramotnost Čechů je lepší než u obyvatel Slovenska, ale především u mladých lidí je vidět zásadní rozdíl ve vývoji. Zatímco u nás roste, u našich východních sousedů dokonce klesá, říká analytik investiční platformy Portu Lukáš Raška.
Podle něj vývoj odráží fakt, že v posledních dvou letech i mladí Češi museli řešit, jak ochránit své peníze před inflací. „Ke zlepšení může přispívat také mediální pokrytí tématu i stále četnější nezávislé podcasty a videoobsah, které jsou často zaměřeny právě na gramotnost mladých,“ dodává s tím, že tato gramotnost nerostla pouze při posledním měření Indexem investiční gramotnosti, ale i v tom předchozím, na konci roku 2022. V tom období přitom trhy zažívaly propady. „Současný růst tak může být způsoben spíše znalostí toho, že součástí investování pomocí akciových trhů jsou také propady,“ míní.
Index investiční gramotnosti je projekt, který měří a mapuje znalosti Čechů, Slováků i Poláků v oblasti investic a financí pomocí dotazníku. Každý si ale může tu svoji otestovat na stránkách rozumiminvesticim.cz.
Mladí se i více zajímají o zajištění na penzi. Sice podle Rašky stále méně než ti starší, ale dochází ke změně. V rozsáhlejším investování, aby se na podzim života zajistili, jim spíš než nezájem brání to, že musí řešit krátkodobě důležitější témata, jako třeba bydlení, a na investice už jim nezbývají prostředky.
Novou pobídkou může být takzvaný DIP – dlouhodobý investiční produkt. Ten umožňuje odečíst si u investic až 48 tisíc ročně od daňového základu. „U DIP si mohou lidé sami zvolit, zda budou investovat spíše dynamicky nebo konzervativně a jaké investiční portfolio si nastaví. Pokud tak třeba někdo chce investovat na důchod čistě pomocí ETF na S&P 500, v rámci DIP je to možné. Problémem nejsou ani investice do konkrétních akcií, a složení lze jednoduše měnit,“ zdůrazňuje produktový ředitel Portu Martin Luňáček.
Z posledního průzkumu pak celkově vyplynulo, že Češi jsou na tom lépe než Slováci a na rozdíl od nich se zlepšují. Ještě překvapivější je, že na posledním místě skončili zhruba o pětinu za Čechy obyvatelé Polska. Přičemž tato země má velký a dnes již poměrně tradiční kapitálový trh.
„Prvenství českých investorů je velmi zajímavý výsledek, zejména vezmeme-li v potaz, že Polsko, které je až na třetím místě za ČR a Slovenskem, je obecně vnímáno v regionu střední a východní Evropy za lídra co se rozvinutosti kapitálového trhu týče,” potvrzuje i Jiří Kovařík z Burzy cenných papírů Praha.
Obecně lze říct, že většina lidí ve všech třech zemích se dnes už orientuje nejen v tom, co s námi dělá inflace, ale i jaký je rozdíl mezi spořením a investováním či ve vztahu výnosu a rizika. Češi ale stále častěji rozumí například i pojmům jako složené úročení a uvědomují si, že minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.
„Na Slovensku naopak zůstává investiční gramotnost na stále podobných úrovních, při posledním měření se dokonce drobně zhoršila,“ říká Raška.
Investiční gramotnost lze testovat kromě průzkumů také třeba při sledování, jak si lidé počínají u finančních deskových her nebo v mobilních aplikacích. „Práce s reálnými penězi je ale opravdu o něčem jiném, protože už nejde jen o dotazník nebo test. Potenciální volatilita umí vystrašit a ovlivnit chování lidí, kteří by se podle teoretických znalostí měli zachovat jinak,“ uzavírá Raška.
