Celá Evropská unie bude ještě letos hospodářsky stagnovat, v eurozóně hrubý domácí produkt dokonce o 0,4 procenta klesne. Vyplývá to z odhadu vývoje ekonomiky, který zveřejnila Evropská komise (EK). V příštích letech už ale čeká evropskou ekonomiku mírný růst. V roce 2014 v celé osmadvacítce o 1,4 procenta a v zemích platících eurem o 1,1 procenta. O rok později to má být dokonce 1,9 a 1,7 procenta, tvrdí komise.
Ekonomika Itálie, Španělska a Řecka, tedy zemí, které patří v eurozóně k nejvíce zasaženým krizí, však bude v letošním roce nadále klesat. K hospodářskému růstu se tyto země vrátí až příští rok, jeho tempo ale bude stejné či pomalejší, než Brusel původně předpokládal. Kypr, který na jaře přijal finanční pomoc EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), se k růstu vrátí asi až v roce 2015.
Vývoj HDP v Evropské unii a dalších demích. Prognóza na rok 2014
Pramen: Eurostat
„Množí se signály, že evropská ekonomika dosáhla bodu obratu. Fiskální konsolidace a strukturální reformy přijaté v Evropě vytvořily základ pro obnovu,“ řekl dnes novinářům eurokomisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn. Je však podle něj příliš brzy slavit vítězství - problémem zůstává vysoká nezaměstnanost.
Řecko a Španělsko drtí nezaměstnanost
Největší problém dělá počet lidí bez práce v Řecku. Tam ji komise odhaduje na 27 procent, jen o málo lépe na tom podle odhadu bude v letošním roce Španělsko. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti - 5,1 procenta - EK pro letošek předpovídá v Rakousku. Česká republikase drží na hodnotě 7,1 procenta.
Podobně opatrně optimistická vyjádření při hodnocení vývoje ekonomiky volí evropští politici už od letošního léta, kdy statistiky začaly ukazovat možný konec několik let trvajících hospodářských problémů. Ve druhé polovině letošního roku očekává komise v EU půlprocentní ekonomický růst.
Nezaměstnanost ve vybraných zemích (září 2013 v procentech)
Pramen: Eurostat
Růst by se měl v evropských zemích postupně zvyšovat a jeho hlavním tahounem má být domácí poptávka. Úsporná opatření v některých členských zemích však mají stále vliv na investice i spotřebu. Silnější euro zdražuje zboží z eurozóny v zahraničí, a mohlo by tak, pokud neporoste domácí poptávka, zhatit zotavování měnové unie z vleklé recese. Zlepšení situace na finančních trzích a snížení úrokové míry v ohrožených zemích se zatím nepromítá do ekonomiky, neboť přetrvává rozčlenění trhů s rozdíly mezi členskými státy i mezi firmami různých velikostí. Hodnota jednotné evropské měny letos poroste rekordním tempem a euro se bude zhodnocovat i příští rok.
Komise připomíná, že vývoj na pracovním trhu obvykle kopíruje pohyby HDP s půlročním i delším zpožděním, a tak se zvýšená ekonomická aktivita v příštích měsících jen postupně promítne do zvýšeného počtu pracovních míst. Výhled tak ukazuje po nynější stabilizaci mírný pokles nezaměstnanosti z nynějších 11,1 procenta v EU a 12,2 procenta v eurozóně na 10,7 procenta a 11,8 procenta v roce 2015.
