Evropě hrozí další technologické zaostávání. Mohlo by hodně bolet a sloužit k vydírání a odposlechům
- Evropa drží silnou pozici v mobilních sítích díky firmám Ericsson a Nokia, ale nástup 6G ji může dostat do závislosti na amerických satelitních systémech.
- Budoucí sítě 6G mají kombinovat pozemní infrastrukturu a satelity, kde dnes dominují projekty, jako je Starlink či Amazon Leo.
- EU proto urychluje vlastní projekt IRIS2, jinak by mohla ztratit kontrolu nad strategickou digitální infrastrukturou i daty.
Evropě v posledních letech utekla řada významných technologických pokroků, jako jsou cloudy, chytré telefony, nejmodernější čipy, do jisté míry umělá inteligence a podobně. Jednou z mála oblastí, kde je starý kontinent stále na špici a vede nad USA, jsou technologie pro mobilní sítě. Dva ze tří klíčových hráčů jsou z Evropy, a sice Ericsson a Nokia. Třetí je čínská Huawei, kterou Spojené státy do svých sítí nepustí, takže jsou do jisté míry závislé na Evropě. Letošní Mobile World Congress (MWC) v Barceloně ovšem ukázal, že Evropa může o svou strategickou pozici přijít a naopak se vrhnout do nepříjemného područí USA.
Mobilní operátoři zatím jen těžko umořují vysoké náklady na budování sítí 5G, které slibovaly všemožné revoluce, ale nové obchodní modely v podstatě nepřišly. Na barcelonském výstavišti přesto letos začaly nápadně problikávat loga s nápisem 6G. Sítě šesté generace by se dle odhadů mohly začít objevovat už od roku 2029. Zatím se definují standardy, ale jedno je jisté – 6G v základu počítá se zapojením vysokorychlostních satelitních sítí, jako je Starlink od SpaceX Elona Muska. 6G zkombinuje tradiční terestrické sítě (pozemní vysílače a infrastrukturu pod nimi) s vesmírem. A tam Evropa zatím vůbec není připravena.
Cílem 6G je kromě jiného pokrýt signálem kompletně celou planetu. Toho se jen vysílači nedosáhne. O takzvaná bílá místa se postarají právě satelity. Starlink dnes sice potřebuje poměrně velkou anténu, už se ale pracuje na miniaturizaci, takže výhledově bude možné připojení k satelitu z běžného chytrého telefonu.
Dva největší evropští mobilní operátoři už v Barceloně oznámili přípravu takových projektů. Deutsche Telekom (majitel českého T-Mobilu) doplní svou tradiční pozemní síť o připojení ke Starlinku. Rychlost má dosáhnout desítek megabitů za sekundu. Vodafone zase počítá s využitím sítě Amazon Leo, která chystá start na letošní rok. Parametry budou působivé, e15 se zúčastnila demonstrace v Las Vegas, rychlosti jdou až k jednomu gigabitu za sekundu.
Deutsche Telekom a Vodafone se ukázaly jako inovátoři, kteří řeší budoucnost, ovšem tato satelitní budoucnost je americká. Satelity sice zatím budou v rámci mobilních sítí spíše doplňkem, ale je možné, že časem bude růst jejich důležitost. Musk se netají vizemi, že chce ze Starlinku udělat globálního mobilního operátora.
Evropa by tak ztratila kontrolu nad strategickou infrastrukturou, což může mít dalekosáhlé následky, třeba v případech konfliktů. Musk například v minulosti vyhrožoval Ukrajině, že ji odpojí od Starlinku, který je klíčovou službou pro vedení války pomocí dronů a pro sběr zpravodajských informací. Když neexistuje alternativa, uživatelé se dostanou do vydíratelné pozice.
Klíčová bude rovněž kontrola nad sítěmi. Evropa je dnes závislá na amerických cloudech, jejichž provozovatelé spadají pod americké zákony nutící tyto firmy vydávat data zákazníků, i když se nacházejí mimo USA. Se sítěmi je rizikem i odposlouchávání a podobně.
Dále jsou ve hře velké peníze. Standardy mobilních sítí se vytvářejí v mezinárodních organizacích. Firmy a instituce posílají své příspěvky, a pokud se zahrnou do finálního standardu (jako třeba 6G), ostatní za jejich využívání platí licenční poplatky. Dnes hrozí, že v satelitech budou hrát dominantní roli USA a Čína.
Evropa po Muskových eskapádách na Ukrajině začala panikařit a snaží se urychlit dokončení projektu IRIS2, což má být konkurence pro Starlink či Amazon Leo. Na projektu pracují evropské vesmírné organizace ESA a EUSPA a další firmy a subjekty zapojené do organizace SpaceRISE. Cílem je na nízkou oběžnou dráhu vyslat 264 satelitů a na střední oběžnou dráhu 18 satelitů. Oproti americké konkurenci jde o drobné. Teď bude záviset kromě jiného na tom, zda evropské státy přisypou více prostředků. Vedle Německa či Francie se hlásí třeba Polsko, které přispěje skoro půl miliardy eur na šest satelitů.
USA mezitím na Evropskou unii vyvíjejí tlak. Evropská komise chce pro satelitní služby zavést takzvanou harmonizaci, tedy sladění využívaných frekvencí za účelem rovného přístupu na trh. Starlink a spol. by musely získat nová oprávnění, což americká administrativa vidí jako nepřijatelnou regulační zátěž.
Evropa nyní kromě regulace bude muset vybudovat vlastní konkurenceschopné satelitní sítě. Vedle IRIS2 je aktivní britsko-francouzská společnost Eutelsat OneWeb, do níž tečou nové investice. Podniky Airbus, Thales a Leonardo zase slučují své vesmírné divize, aby bylo možné vytvořit alternativu Starlinku. Z USA ale přicházejí další konkurenti, slibně se jeví hlavně AST SpaceMobile.
Evropa přitom dílčí technologie umí. Například v Brně v rámci tamního výzkumného a vývojového centra společnosti Honeywell vytvořili systém JetWave X. Ten se bude umisťovat na letadla a během letu dokáže dodávat internet o rychlostech ve stovkách megabitů za sekundu. Využívá satelitní sítě Inmarsat (Velká Británie) a Viasat (USA).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
