Evropský průmysl v srpnu zpomalil, největší propad zažilo Česko

Na meziměsíčním poklesu se v obou blocích nejvíce podílela nižší produkce energií. Ta v předešlém měsíci přitom rostla a přispěla ke zvýšení celkové průmyslové produkce v zemích platících eurem i ve státech osmadvacítky.

Výroba zboží dlouhodobé spotřeby jako auta či chladničky naopak v srpnu rostla rychleji než v předešlém měsíci. V eurozóně stoupla i výroba meziproduktů, které se používají při výrobě konečného produktu.

Největší meziměsíční pokles produkce z členských států EU zaznamenala Česká republika (-4,3 procenta), Chorvatsko (-4,1 procenta) a Litva (-3,5 procenta). Nejvíce se výroba oproti předešlému měsíci zvýšila ve Švédsku (4,0 procenta), v Řecku (3,9 procenta) a v Dánsku a ve Francii (shodně 1,6 procenta).

„Největší meziměsíční pokles sice vykazuje český průmysl, avšak jak bylo zřejmé z tuzemských dat, šlo o výsledek dovolených v automobilkách, spíše než o změnu dosud velmi pozitivního trendu,“ vysvětlil analytik ČSOB Petr Dufek.

Kvůli tomu, že srpnová data deformuje množství dovolených, je podle něj zajímavější meziroční srovnání. „Nadále platí, že v zemích mimo eurozónu jsou výsledky průmyslu obecně příznivější. Meziročně roste výroba o téměř dvě procenta, zatímco v zemích platících eurem jen o necelé jedno procento,“ dodal.