„Zvýšení daně z 19 na 30 procent by Komerční banku připravilo o 14 procent zisku na akcii,“ uvedla v analýze Wood & Company. Komerční banku vlastní z 66 procent Société Générale, zbytek je na burze. O peníze by přišli i akcionáři Erste bank, která se částečně obchoduje i na pražské burze. Česká spořitelna totiž činí podstatnou část zisku rakouské skupiny. Podle Wood by Erste přišla o sedm procent zisku na akcii.
Banky loni podle údajů ČNB vydělaly celkem 63,8 miliardy korun čistého. Na korporátní dani tak odvedly téměř 15 miliard korun. V případě zvýšení daně na 30 procent by do státní pokladny odevzdaly další 8,6 miliardy korun a jejich čistý zisk by se smrskl zhruba na 55,2 miliardy korun.
Sociální demokracie v předvolebním programu lákala voliče na zavedení druhé sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 25–30 procent pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru. Zatímco daň pro energetiku a telekomunikace hnutí ANO podle jednoho z lídrů Martina Stropnického jednoznačně odmítá, u daně pro banky tak striktní není. „Zavedení zvláštní daně pro banky je pro ANO ta nejzazší možnost. Šlo by o nouzový krok směrem ke státnímu rozpočtu,“ říká Stropnický pro deník E15.
Banky: Poroste nezaměstnanost
Banky logicky se zavedením daně nesouhlasí – zhorší podle nich dostupnost úvěrů a vzroste prý nezaměstnanost. „Úvahy o sektorové dani nedávají české ekonomice dobrou perspektivu. Poskytování úvěrů bude v dalších letech stále více omezováno dopadem nových evropských regulačních opatření, která přinášejí rostoucí požadavky na tvorbu kapitálu v bankách,“ říká náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.
„Souběžné zatížení bank sektorovou daní vyvolá kumulativní efekt, jehož důsledkem bude omezení poskytování nových úvěrů s jasnými negativními dopady na hospodářský růst a zaměstnanost,“ dodává Matoušek. Některé banky se připravují na ještě vyšší zdanění. Analýza z dílny České spořitelny počítá dokonce s extrémnější variantou 35procentní sazby daně, která by z bank vytáhla do státního rozpočtu patnáct miliard navíc. S růstem nezaměstnanosti by však vláda musela vyplatit více na dávkách v nezaměstnanosti a méně by vybrala na dani z příjmu fyzických osob. Podle České spořitelny by 35procentní sazba daně z příjmu bank snížila HDP o 3,1 procenta během pěti let – pokud by se platila tak dlouho.
V případě 35procentní sazby daně by i po nižších odvodech a dani fyzických osob stát nakonec vydělal 6,5 miliardy korun. V případě třicetiprocentní sazby, která by přinesla do rozpočtu 8,6 miliardy korun navíc a o něco zvýšila nezaměstnanost, vychází konečný účet pro stát přibližně nulový.
Ze Slovenska daň banky vyhání
Bohaté zkušenosti se zalepováním děr ve státním rozpočtu z kapes bank, energetických či telekomunikačních firem mají na jihovýchod od českých hranic. Maďarský premiér Viktor Orbán již speciálními daněmi vyhnal ze země nejednoho zahraničního investora.
Robert Fico na Slovensku zavedl pro banky daň 0,4 procenta z vkladů, které mají v bance uloženy její klienti. Výsledek: ze Slovenska se stahují banky, které se zaměřovaly na spořicí účty. Odešla Axa Bank a příjem vkladů zastavila ING Bank. Ostatní se snaží nenechávat ležet příliš velký objem vkladů na Slovensku. Například mBank se netají, že ze slovenských vkladů poskytuje v Česku hypotéky.
„Eura lze směnit za koruny v podstatě bez jakýchkoli nákladů a rizika,“ míní šéf české a slovenské mBank Roman Truhlář. Právě do internetových bank mBank a Zuno začaly připlouvat nechtěné vklady. Další na Slovensku působící banky rády přilepší svým zahraničním matkám místo toho, aby nechaly vklady ležet ladem a odváděly z nich desátek levicové vládě. Pouhým nákupem slovenských krátkodobých obligací, jako jsou pokladniční poukázky, lze stěží vygenerovat 0,4 procenta.
