Podle eurokomisaře pro daně Algirdase Šemety je dnešní rozhodnutí zásadní. „Zajistí v Evropě plnou a dlouhodobou daňovou průhlednost. Bankovní tajemství je mrtvé, automatická výměna informací začne platit v nejširší podobě,“ řekl Šemeta novinářům. Země unie podle něj budou moci společně odkrýt tradiční „skrýše neplatičů daní“.
Připojí se i Švýcarsko
Dohoda zemí EU prý může být vzorem pro mezinárodní partnery unie. Komisař prohlásil, že vítá především švýcarské rozhodnutí k novým pravidlům se připojit.
Také podle Piera Carla Padoana, italského ministra financí, je dohoda koncem bankovních tajemství v daňové oblasti. EU je tak nyní podle něj v popředí boje s mezinárodními daňovými úniky. Itálie toto pololetí unii předsedá, ministr dnes tedy jednání svých kolegů řídil.
Důležité informace pro Česko
„Česko to podporuje. My jsme aktivní v boji proti daňovým podvodům, takže ty informace jsou pro nás důležité,“ řekl ČTK český vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Odhady, o kolik by mohl stát v důsledku takového opatření výběr daní vylepšit, podle něj ale v tuto chvíli nejsou.
Úpravu směrnice o zdanění úroků či příjmů z úspor platící od roku 2005 tak, aby se týkala například i životních pojistek, investičních fondů či kapitálových zisků, Evropská komise navrhla už v roce 2008, od té doby se o ní jednalo. Směrnice zajišťuje výměnu informací o příjmech do zemí, kde jejich příjemce podléhá zdanění.
V nejnovější verzi jsou zohledněny nové globální standardy výměny podobných informací, jak je představila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a na konci září podpořily na svém summitu v Austrálii země skupiny G20.
Srážková daň
Rakousko, a také Lucembursko, jsou země, které se automatické výměny informací mezi státy unie zatím neúčastní. Po přechodnou dobu, která Lucembursku skončí na počátku roku 2015, mohou místo toho uplatňovat na takové příjmy srážkovou daň podobně jako některé ze zemí mimo unii s dvoustrannými smlouvami. Například Švýcarsko, které příjmy z úspor občanům EU daní 35 procenty, v roce 2010 odeslalo členským zemím 330 milionů eur (skoro devět miliard Kč).
Rakousku chybí technické propojení
Lucembursko původně žádalo stejnou výjimku jako Rakousko, nakonec se ale rozhodlo přistoupit k novým pravidlům stejně jako ostatní země osmadvacítky. Rakouský ministr Hans Jörg Schelling dnes žádost o odklad své země zdůvodňoval před novináři mimo jiné chybějícím technickým propojením mezi bankami a administrativou.
Směrnici musí ještě členské země formálně schválit po konzultacích v Evropském parlamentu. Pokud se tak stane, budou mít státy čas do konce prosince 2015 na její převedení do národního práva.
