Finanční domy po celém světě za první dva měsíce roku vydaly nezajištěné dluhopisy za 150 miliard dolarů, to je nejméně od ledna a února roku 2008. Ještě větší dopad má krize eurozóny a tvrdé požadavky regulace Basel III na evropské banky. Řada z nich potřebuje menší objem financování, nebo nadále spoléhá na nízkoúročené tříleté úvěry od Evropské centrální banky (ECB). Minulý měsíc banky ECB vrátily méně těchto úvěrů, než se očekávalo. To mělo za následek oslabení společné měny.
Evropské banky za první dva měsíce vydaly dluhopisy za 66 miliard eur, nejméně od roku 2008 a o polovinu méně než před dvěma lety. Důvodů může být více. Ekonomické oslabení snižuje poptávku spotřebitelů a firem po úvěrech, banky tedy potřebují vydávat méně dluhopisů. V některých zemích zase krize přiměla klienty bank ke změně chování, a tak spíše šetří a navyšují své vklady. Banky pak mohou tyto prostředky použít pro úvěrování a nepotřebují si půjčovat na trhu.
To je i případ rakouské Erste. Její šéf Andreas Treichl minulý týden ve Vídni uvedl, že poměr úvěrů ke vkladům se v celé skupině dostal na rekordních 107 procent a banka si letos bude muset na trzích půjčit jen tři miliardy eur proti loňským 4,7 miliardy.
Ostrý propad zažilo v Evropě také vydávání zajištěných dluhopisů, za které finanční ústavy ručí balíkem pohledávek (úvěrů). To se v Evropě dostalo na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky. V lednu přitom banky v periferních zemích eurozóny – především Itálii a Španělsku – vydávaly dluhopisy jak na běžícím pásu, protože chtěly zužitkovat zvýšenou chuť investorů po riziku a vysokoúročených aktivech.
V únoru však přišel propad. „Po silném lednu přišly italské volby a jejich nejasný výsledek přinesl opět strašáka v podobě dluhové krize eurozóny,“ citovala agentura Bloomberg Sukiho Manna ze Société Générale. „Pro objem vydaných bondů bankami to byl druhý nejslabší únor od počátku eura,“ dodal Mann.
