Evropský Detroit v ohrožení. Slovenský autoprůmysl čelí clům, daním i Ficově politice
Slovensko je už několik desetiletí automobilovou velmocí. Průmysl zde představuje zhruba 11 procent hrubého domácího produktu a není náhodou, že se zemi přezdívá „evropský Detroit“. Jeho pověst je však v ohrožení – nejen kvůli odklonu premiéra Roberta Fica od Evropské unie, ale i v důsledku Trumpových cel a sílící čínské konkurence, píše server CNBC.
Stejně jako Česko má Slovensko pověst malé země v srdci Evropy. Díky své orientaci na autoprůmysl si tato malá země se svými 5,4 milionu obyvatel vysloužila označení „evropský Detroit“. Automobily zde vyrábějí například Volkswagen, Stellantis, Kia nebo Jaguar Land Rover. Továrnu se zde chystá otevřít také švédská automobilka Volvo Cars, a to nedaleko Košic. I to je důvod, proč automobilový průmysl tvoří 11 procent HDP země, představuje polovinu její průmyslové produkce a zaměstnává zhruba desetinu Slováků.
Od založení Bratislavských automobilových závodů (BAZ) na počátku 70. let přes pád komunismu až po vstup do Evropské unie se Slovensko vyprofilovalo jako přední světový výrobce automobilů v přepočtu na obyvatele. Nyní však bojuje o zachování této reputace.
Světová jednička ve výrobě aut ohrožena
Řada výzev – od amerických cel a čínské konkurence po vyšší domácí daně a geopolitický odklon od EU – ohrožuje postavení Slovenska jako světového lídra ve výrobě automobilů.
Podle Mateje Horňáka, analytika Slovenské spořitelny, je právě slovenský automobilový průmysl nejvíce vystaven Trumpovým clům ze všech zemí střední a východní Evropy. Důvodem je, že ze Slovenska směřují do USA čtyři procenta celkového exportu, přičemž 80 procent tohoto objemu tvoří právě automobily.
Jako jedno z největších rizik vnímá Trumpova cla i Zuzana Peláková, ředitelka programu pro ekonomiku a podnikání v think-tanku Globsec. „Hlavním bezprostředním rizikem, větším než přechod na elektromobily či jiná strukturální rizika, jsou právě cla. Jedná se o významnou výzvu,“ uvedla Peláková pro CNBC.
„Řekla bych, že v současné situaci se obchodní aliance mezi USA a EU stabilizovala a cla byla snížena na 15 procent, což je jistě lepší než původní návrh, ale stále to představuje problém,“ dodala.
Spojené státy a Evropská unie se v červenci dohodly na rámcové obchodní dohodě. Administrativa Donalda Trumpa v jejím rámci uvalila paušální clo ve výši 15 procent na většinu zboží z EU, což znamenalo výrazné snížení oproti původní hrozbě 30procentních cel.
„Zatímco pokles poptávky v USA představuje pro slovenské výrobce automobilů výzvu, zároveň čelí tlaku na jiných trzích, kde se zostřuje konkurence ze strany čínských výrobců,“ uvedl Horňák pro CNBC. „Americká cla jsou tedy pouze jedním z dílků skládačky – celkový obraz vyžaduje širší pozornost,“ doplnil.
Tvrdá rána pro Slovensko
Slovensko v posledních měsících utrpělo několik významných neúspěchů na cestě k úplné elektrifikaci. Volkswagen dal přednost Portugalsku před Slovenskem pro výrobu nového elektrického modelu ID.1, zatímco společnost Stellantis, která provozuje závod v Trnavě na západě země, si jako místo produkce svého nového elektromobilu vybrala Španělsko.
Přesto se Slovensku podařilo dojednat výstavbu továrny automobilky Volvo na výrobu elektromobilů ve východní části země. Podle Mateje Horňáka představuje tento projekt „jednu z nejvýznamnějších investic v této oblasti“. K tomu čínská společnost Gotion High Tech ve spolupráci se slovenským partnerem InoBat plánuje vybudovat továrnu na výrobu baterií pro elektromobily, což je podle něj „další klíčová investice“.
„Na druhou stranu chybí cílená vládní a institucionální podpora transformace tohoto odvětví. Situace je ve skutečnosti zcela opačná – v důsledku opatření na fiskální konsolidaci se podnikatelské prostředí na Slovensku zhoršuje,“ uvedl Horňák.
„Rostoucí daňové a poplatkové zatížení podniků, například zavedení daně z finančních transakcí, dále znevýhodňuje domácí podniky na mezinárodním trhu,“ dodal.
Alexandr Matušek, předseda Asociace automobilového průmyslu na Slovensku (AIA SR), koncem května pro agenturu Bloomberg uvedl, že Ficova vláda riskuje poškození automobilového sektoru země zvýšením daní a geopolitickým odklonem od hlavních obchodních partnerů.
Strategické riziko
Ficova vláda se rozchází s postojem Evropské unie k rozsáhlé invazi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu. Premiér začátkem tohoto měsíce uvedl, že odmítne podpořit přísnější energetické sankce EU vůči Rusku, pokud se unie nejprve nevypořádá s rostoucími náklady na energie a tlakem, kterému čelí automobilový průmysl v regionu.
„Vstřícnější postoj slovenské vlády vůči Rusku a její rostoucí euroskepticismus vytvářejí pro slovenské společnosti další nejistotu a přidávají novou vrstvu strategického rizika do jejich plánování,“ uvedl Horňák.
„V důsledku toho je Slovensko evropskými lídry stále více vnímáno jako méně spolehlivý partner, což může negativně ovlivnit investiční rozhodnutí – jak stávajících investorů, tak potenciálních nových,“ uzavřel.
