ČEZ chce na Slovensku postavit stovku větrníků. Partnerem je mu státní firma
Energetická skupina ČEZ chce opět významně posílit na trhu obnovitelných zdrojů. Poté co se jí přes veškeré úsilí zatím nepodařilo urychlit výstavbu větrníků v Česku, se o totéž pokusí v zemi pod Tatrami, a to ve spolupráci s tamní státní společností. I zde je ale výsledek nejistý.
Ambice ČEZ jsou na Slovensku opět velkolepé. Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), kterou z 51 procent vlastní slovenský stát prostřednictvím provozovatele jaderného odpadu JAVYS a zbytek podílu drží právě česká polostátní skupina ČEZ, připravuje dva projekty se sto větrníky a souhrnným výkonem 745 megawattů.
Jen tento záměr by takřka naplnil slovenský plán postavit do roku 2030 celkem 750 megawattů větrného výkonu. Dosud jsou na Slovensku v provozu větrníky s celkovým výkonem tří megawattů. V Česku je výkon této technologie zhruba o řád vyšší.
První projekt s názvem Pilot Zone for Wind Energy Development West by měl disponovat výkonem 430 megawattů, což je zhruba výkon jednoho jaderného reaktoru. Společnost JESS měla v plánu stavbu zahájit na podzim roku 2026 a dokončit ji o rok později.
Další detaily investice nejsou známy. Jasný tedy není například model financování, výše případné dotace nebo podíly na potenciálním zisku. ČEZ nechal otázky bez odpovědi s tím, že je pouze minoritním vlastníkem společného podniku. Investiční výdaje lze alespoň odhadnout. Náklady na pořízení větrné elektrárny se podle průzkumů pohybují v rozmezí od jednoho do 1,5 milionu eur, přičemž další zdroje uvádějí rozpětí 1,2 až 1,5 milionu eur. V přepočtu na koruny by šlo minimálně o 18 miliard korun. K samotné výstavbě se však podle serveru Delfos.energy musí připočíst náklady na staveniště, dopravu, infrastrukturu, připojení a podobně, kvůli čemuž se mohou celkové náklady i zdvojnásobit.
ČEZ předá know-how
Podle informací e15 má ČEZ do projektu přinést zejména know-how. Polostátní skupina v Německu a ve Francii provozuje více než 70 turbín pevninských větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem více než 200 megawattů, z nichž část sama postavila.
Výstavba ale zatím vůbec není jistá. Informaci o plánovaných projektech přinesl slovenský server Denník N s tím, že JESS pro ně u dotčených obcí nemá vyjednanou podporu. Část starostů navíc tvrdí, že o těchto plánech ani nevěděla. Radnice v Hlohovci, tedy jedné ze zhruba dvaceti dotčených obcí, už dokonce vyhlásila stavební moratorium. A podobně odtažití jsou k projektu i další starostové okolních obcí.
„Okamžitě zavedeme stavební uzávěru,“ řekl slovenským médiím Daniel Tejkal, starosta Pastuchova, další z dotčených obcí. „Naše země potřebuje větrné elektrárny, ale měly by se stavět tam, kde je energie skutečně nedostatek – ne tady na západním Slovensku vedle dvou jaderných elektráren,“ myslí si.
Druhý větrný projekt s výkonem 315 megawattů má stát v katastru 14 obcí. I zde si komunální politici stěžují na nedostatek informací. Na rozdíl od prvního projektu však v tomto případě JESS získal minimálně jednoho podporovatele. Je jím obec Michalov, která potenciální investici vnímá pozitivně jako součást přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Větrná energetika by měla fungovat jako důležitá součást skládačky energetického mixu, protože mnohdy vyrábí elektřinu v době, kdy je nedostatek slunečního svitu. Kvůli velkým stožárům větrníků však části veřejnosti vadí. Nejčastěji si stěžují na narušení krajinného rázu či přílišný hluk.
Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE), která zastupuje zájmy větrné energetiky, se však podobné předsudky snaží vyvracet. Dodává ale, že nejlepší motivací pro dotčené obce by mohla být finanční participace na zisku.
Českému rozvoji větrníků by podle ČSVE mělo pomoci také vytvoření akceleračních zón, které uzákonila od srpna platná novela energetického zákona lex plyn. Záměr je, aby se v akceleračních zónách povolovací proces zkrátil až na jeden rok. Kdy a kde však takové zóny vzniknou, zatím není jasné.
V Česku vlastní ČEZ celkem čtyři elektrárny se souhrnným výkonem osmi megawattů. Plány má ale mnohem větší. Postavit chce 200 megawattů výkonu. Jen v Ralsku připravuje projekt s výkonem 115 megawattů. Otázkou ale zůstává, zda pro své projkety získá veškerá potřebná povolení.
Aktualizace: Upravili jsme odhad celkových investičních nákladů na jeden megawatt výkonu větrné energie.
