Návrh zákona připravilo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Celkové příspěvky do Fondu pro řešení krize mají činit dvě až tři miliardy korun ročně, takže do deseti let by měl být dosažen požadovaný cílový objem peněz ve fondu - asi 25 miliard korun.
Příspěvky si budou moci finanční instituce započítat do nákladů, které tak sníží jejich daňový základ. V případě potřeby by ČNB mohla finančním institucím nařídit i mimořádné příspěvky.
Současně se upraví příspěvky do stávajícího Fondu pojištění vkladů. Roční výše těchto příspěvků by se příštího roku měla snížit ze současných čtyř miliard na miliardu korun.
Zkrachuje-li banka, klienti dostanou 2,7 milionu
V případě krachu banky by lidé měli dostat sto tisíc eur (zhruba 2,7 milionu korun), v určitých případech až dvojnásobek. Definována mají být také nová pravidla pro obce s příjmy nad 500 tisíc eur (zhruba 13,5 milionu korun).
Oba fondy bude spravovat nově Garanční systém finančního trhu, který vznikne ze současné struktury Fondu pojištění vkladů. Zákon počítá s pokutami za jeho porušení, převážně v řádu desítek milionů korun.
Poslanci ve vládním návrhu provedli na doporučení sněmovního rozpočtového výboru několik desítek převážně technických úprav a zpřesnění. Věcnou změnou byla jen úprava jmenování členů správní rady Garančního systému finančního trhu.
Doprovodný návrh zákona přichází s tím, že banky budou muset daleko podrobněji informovat klienty o tom, zda a jak jsou jejich vklady pojištěny. Banky budou muset klienta informovat nejen o systému pojištění vkladů, ale i o tom, jak celý systém funguje. Informaci mu poskytnou ještě před uzavřením smlouvy nebo přijetím vkladu. Klient bude muset v bance podepsat potvrzení, že informace obdržel.
