Rozpočet si uleví. Už za dva roky začnou klesat dotace pro fotovoltaiku z prvního solárního boomu

Jedna z největších dočasných zátěží státního rozpočtu brzy odpadne. Ke konci se blíží dvacetiletá garantovaná provozní podpora tisícovkám fotovoltaických zdrojů postavených kolem roku 2010. Loni šlo na jejich podporu přibližně 28 miliard korun.

Zatímco na začátku roku 2009 byl instalovaný výkon všech solárních elektráren pod 66 megawatty, o rok později činil již 463 megawattů. A rok nato výstavba ještě zrychlila. Instalovaný výkon se tehdy zvýšil více než čtyřnásobně na téměř dva gigawatty, což odpovídá oběma blokům jaderné elektrárny Temelín.

Podle dokumentu Rozvoj podporovaných zdrojů energie do roku 2030, který v roce 2019 vydalo ministerstvo průmyslu a obchodu, je třeba provozovatelům těchto solárních elektráren zaplatit ještě zhruba 150 miliard korun. Novější data ministerstvo nemá, a proto odhady nejsou přesné. Například loni byla skutečná provozní podpora fotovoltaiky o 1,6 miliardy nižší, než uvádí materiál. Trend je však zřejmý. Pokud v  energetice nenastane nic neočekávaného, zůstane určujícím faktorem vývoje ročních výdajů postupné dobíhání dvacetileté provozní podpory u každého jednotlivého zdroje. 

Podpora by proto mohla začít klesat už v roce 2028, kdy bude garantovaná suma končit u takřka jedné stovky megawattů výkonu. V roce 2029 už půjde o stovky megawattů a o rok později už klesnou výdaje o miliardy korun. Největší propad dotací však rozpočty čeká v roce 2031, kdy podpora podle dokumentu klesne na 1,5 miliardy korun. Úplný konec provozní podpory fotovoltaických elektráren přijde v roce 2034.

Další druhy podporovaných elektráren dostávají o poznání nižší podporu, maximálně v jednotkách miliard korun ročně, jako například bioplynové stanice. Solární elektrárny, které developeři stavějí dnes, už ani žádnou provozní podporu nedostávají, pouze investiční z Modernizačního fondu. 

Elektrárny na místě většinou zůstanou

Podle průzkumu Solární asociace chce většina solárníků své zdroje provozovat dál i po skončení provozní podpory, ale jen pokud jejich provoz nebude ztrátový. „Bude-li cena silové energie po roce 2030 nízká, nájmy pozemků mohou být pro účely výroby elektřiny ze slunce příliš vysoké. Dále je možné, že se investoři v rámci prodloužení provozu setkají se stejnými zbytečnými překážkami v povolovacích procesech, se kterými dnes bojuje celá ekonomika,“ varuje šéf Solární asociace Jan Krčmář s tím, že se ve finále zdroje nemusí vyplatit provozovat a Česko přijde o víc než jeden gigawatt solárního výkonu. Celkově fotovoltaické elektrárny na konci loňského roku v Česku disponovaly výkonem přes 4,4 gigawattu.

Řada provozovatelů starších elektráren už své zdroje modernizovala. Podle Krčmáře je takových případů ale zatím jen hrstka. „Takzvaný repowering, tedy modernizace elektrárny, byl v Česku dlouho zakázán, je dle zákona de facto možný teprve několik let. Mnoho investorů má plány na repowering, které na celý rok zdržela legislativní nejistota. Dnes je souhrnný výkon takových elektráren v nižších desítkách megawattů,“ říká Krčmář.

Dodnes provozní podporu na dříve postavené solární elektrárny hradili jednak stát prostřednictvím státního rozpočtu a jednak všichni odběratelé v rámci poplatku na podporované obnovitelné zdroje, takzvané POZE. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček však v prosinci rozhodl, že od roku 2026 veškeré tyto výdaje přenese z odběratelů na stát.