Do federální pokladny odvede banka 643 milionů eur, zatímco před devíti lety to bylo 548 milionů eur. „Za výsledek může nárůst rizik v důsledku dluhové krize,“ uvedl Weidmann. Banka podle něj musela zvětšit protirizikový polštář o 4,1 miliardy eur na 7,7 miliardy, přičemž předloni přihodila „jen“ 1,6 miliardy a vykázala zisk 2,2 miliardy.
Za největší nebezpečí označil Weidmann výpadek ve splácení státních dluhopisů. „Toto riziko se prudce zvýšilo,“ řekl. Skutečnost, že se Bundesbank povedlo, obtížné situaci navzdory, zůstat v černých číslech, vysvětlil vyššími čistými výnosy z úroků. „Za nárůst příjmů u úroků mohou v ročním průměru vyšší základní sazby v eurosystému a vyšší objem držených cenných papírů v eurech,“ zdůraznil Weidmann. Dražší peníze v měnové unii jsou už ovšem minulostí, ECB stáhla na konci minulého roku 1,5procentní sazbu znovu na rekordní jednoprocentní dno.
Propad hospodaření Bundesbank už stihl vyvolat vnitropolitický spor – právě s ohledem na fakt, že příjemcem výdělku je stát. Opoziční SPD obvinila kancléřku Angelu Merkelovou z katastrofálního krizového managementu, který umožnil ECB, aby vykupovala rizikové obligace periferních ekonomik, což se odrazilo v Bundesbank. Koalice kontrovala prohlášením, že pokles netřeba přeceňovat. Německé zákony předepisují, aby zisk centrální banky přecházel na ministerstvo financí až do 2,5 miliardy eur. Tuto kvótu nenaplní Bundesbank druhým rokem po sobě.
Světlejší vyhlídky
Dluhová krize má sice vliv jak na hospodaření Bundesbank, tak na celou německou ekonomiku, nicméně obecné vyhlídky jsou o hodně světlejší než dříve. Tímto odhadem překročil včera Jens Weidmann práh domovské centrální banky. „Německé hospodářství je v pozoruhodně dobrém stavu,“ prohlásil. Vyzdvihl stabilní trh práce a předpověděl vyšší soukromou spotřebu v důsledku poklesu spotřebitelských cen.
