Centrální banky přikupují zlato, prodělávají přitom stovky miliard dolarů
Loňské nákupy ve výši 535 tun centrální banky, které vlastní 18 procent veškerého vytěženého zlata, však nepřekonají. Loňský rok se nesl ve znamení největšího nákupního šílenství centrálních bankéřů od roku 1964. Například ruská centrální banka zvýšila od září 2011, kdy cena troyské unce vystoupala podle dat Bloombergu nad 1921 dolarů, své zlaté rezervy o dvacet procent. Cena komodity od té doby klesla o 31 procent.
Jak ale centrální banky zlato přikupovaly, ostatní investoři víru v kov jako uchovatele hodnoty ztráceli. Zlato, které letos v dubnu po dvacetiprocentním poklesu vstoupilo do takzvaného medvědího trhu, od začátku letošního roku oslabilo více než o 21 procent a včera se obchodovalo za 1310 dolarů za troyskou unci. Zlato má letos nakročeno k největšímu ročnímu propadu za posledních 32 let. Až do loňska přitom cena rostla 12 let v řadě, během kterých se jeho hodnota znásobila šestkrát. Cena komodit se ve stejném období zdvojnásobila a akcie rostly jen o 17 procent.
Centrální bankéři, jejichž hlavním úkolem je udržovat stabilní měnu a chránit domácí ekonomiky před inflací, často nevhodně načasují rozhodnutí pro prodej či nákup zlata. Nakupují draze a prodávají levně. Na konci devadesátých let se jej banky zbavovaly. Cena zlata v roce 1999 přitom dosáhla dvacetiletého minima a v dalších pěti letech se zečtyřnásobila. Centrální banky se staly čistými kupci až těsně před tím, než zlato dosáhlo v roce 2011 cenového rekordu.
Zlato v posledních pěti letěchZlato v posledních pěti letěch |