„Banky těží z přínosů rozložení majetku stejně jako z dlouhodobě vyšších výnosů akcií,“ uvádí Luboš Mokráš z České spořitelny.
Podle průzkumu Royal Bank of Scotland zvažuje navýšení akciových pozic čtvrtina světových centrálních bank. Zdvojnásobit akciové portfolio se chystá japonská centrální banka. Letošním cílem Tokia je 35 miliard dolarů vsazených na akcie.
Šampionem v riskantních investicích je švýcarská centrální banka. V akciích drží 15 procent rezerv, což odpovídá majetku za 72 miliard dolarů. Váha akcií oproti loňsku vzrostla o třetinu. Na nákupech jsou i bankéři z Itálie či Dánska. „Centrální banky nakupují stále více akcií a stávají se hybnou silou kapitálových trhů,“ říká Liisa Vainiová z think tanku OMFIF.
ČNB vydělává na dividendách
Stranou nestojí ani Praha. ČNB momentálně drží v investicích do akcií více než 110 miliard korun, což odpovídá deseti procentům jejích devizových rezerv. Pro banku představují sázky na akcie velmi zajímavý byznys. Jen v loňském roce na růstu jejich cen a dividendách ČNB vydělala přes 21 miliard, což je bezmála třetina zisku za loňský rok. Větším ternem byly loni jen devizové intervence.
Česká národní banka začala ve velkém sázet na akcie už v roce 2011, kdy jejich podíl navýšila na desetinu celkových rezerv.
„Při desetiprocentním podílu akcií by při významné korekci akciového trhu dosáhla hypotetická ztráta v portfoliu kolem dvou procent, což je ještě únosné,“ hodnotí rizika investic ČNB Pavel Sobíšek z UniCredit.
Rozklad investičního rizika
Hlavními východisky pro úspěšnou investici do akcií je podle expertů stabilní měna a dostatečná výše rezerv. „Centrální banky tímto krokem rozkládají investiční rizika mezi další třídy aktiv, jejichž vývoj není vzájemně provázaný, a v konečném důsledku tím snižují i celkové investiční riziko,“ uvádí Lukáš Vácha z Consequ.
„Centrální banky se staly hlavními investory na světových akciových trzích. Tento trend však může vyústit v přehřátí jejich cen,“ dodává Vainiová. Podle výpočtů OMFIF přišly centrální banky během posledních let na ušlých úrocích z bondů o částku kolem 250 miliard dolarů. Výpadek zisků nahrazují restrukturalizací svých rezerv.
Podle OMFIF disponují světové centrální banky devizovými rezervami v objemu převyšujícím 13 bilionů dolarů, což odpovídá přibližně čtvrtině globální tržní akciové kapitalizace.
