Růst HDP, sazby, nezaměstnanost: tři ekonomické novinky z Evropy
Hrubý domácí produkt zemí Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostl o 0,3 procenta, informoval ve čtvrtek Eurostat. Tempo zrychlilo z předchozích 0,2 procenta. Země eurozóny vykázaly růst o 0,2 procenta, odborníci očekávali poloviční tempo. Naopak podle očekávání zůstal vývoj depozitní sazby Evropské centrální banky, která ji ponechala na dvouprocentní úrovni. Nezaměstnanost v EU v září zůstala na šesti procentech, v Česku klesla.
Ekonom Bert Colijn ze společnosti ING předpověděl, že hospodářský růst v eurozóně bude v nadcházejícím roce postupně zrychlovat. „Vzhledem k přetrvávajícím domácím i globálním nejistotám však zůstáváme opatrní a neoznačujeme to za začátek prudkého růstu,“ dodal.
Colijn poukázal na překvapivě silný hospodářský růst ve Francii, kde se HDP zvýšil o 0,5 procenta. Vzhledem k pokračující politické nejistotě v zemi však podle něj přetrvávají pochybnosti, zda je tento růst udržitelný.
V meziročním srovnání ekonomika EU ve třetím čtvrtletí vzrostla o 1,5 procenta, zatímco HDP eurozóny se meziročně zvýšil o 1,3 procenta. Evropská unie má 27 členů, čtvrteční zpráva Eurostatu ale zahrnuje pouze údaje z 15 států. Podrobnější zprávu o vývoji ekonomiky EU zveřejní úřad 14. listopadu.
Český statistický úřad (dále ČSÚ) krátce před zprávou Eurostatu zveřejnil svůj odhad, podle kterého růst ekonomiky v České republice ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zrychlil na 0,7 procenta. V meziročním srovnání pak růst HDP v Česku podle odhadu zrychlil na 2,7 procenta.
Úroky v eurozóně se nemění
Evropská centrální banka (dále ECB) ve čtvrtek podle očekávání opět ponechala základní úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. ECB o tom informovala v tiskové zprávě.
„Inflace je nadále poblíž dvouprocentního střednědobého cíle,“ uvedla banka v tiskové zprávě. „Ekonomika i přes náročné mezinárodní prostředí nadále rostla,“ dodala. Výhled však podle ECB zůstává nejistý kvůli obchodním sporům a geopolitickému napětí.
Banka loni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem letošního června. Od té doby drží úroky beze změny.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v září podle údajů Eurostatu meziročně zvýšily o 2,2 procenta. Inflace tak zrychlila ze srpnových dvou procent. Předběžné údaje o říjnovém vývoji inflace zveřejní Eurostat v pátek.
V Česku se snížila nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na šesti procentech. V Česku se ale snížila, ze srpnové hodnoty 3,1 procenta klesla na tři procenta, uvedl ve své čtvrteční zprávě statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost v září vykázalo právě Česko spolu s Maltou.
V případě Česka Eurostat používá údaje ČSÚ, které se liší od dat Úřadu práce České republiky. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v září zůstala na 4,5 procenta.
Nejvyšší nezaměstnanost v EU podle Eurostatu v září zaznamenalo Španělsko, kde stejně jako v srpnu činila 10,5 procenta. Za Španělskem následovaly Finsko (9,8 procenta) a Švédsko (8,7 procenta). V eurozóně míra nezaměstnanosti v září také stagnovala, zůstala na 6,3 procenta.
V absolutních číslech bylo v září v celé EU podle odhadů Eurostatu bez práce více než 13 milionů lidí, z toho přes 11 milionů v eurozóně. Ve srovnání se srpnem počet nezaměstnaných v EU stoupl o 63 tisíc, zatímco v zemích používajících euro se zvýšil o 65 tisíc.
