Právě podíly selhávajících úvěrů za poslední roky rostou souběžně s objemy poskytnutých úvěrů, což může posilovat obavy o kondici českého trhu s úvěry na bydlení.
„Je to vyšší hodnota, než na jakou jsme byli zvyklí v době silného ekonomického růstu, ale není to žádná tragédie,“ uklidňuje hlavní ekonom GE Money Bank Petr Gapko. Navíc poměr úvěrů v selhání v sobě prý zahrnuje všechny úvěry, které historicky selhaly a nebyly ještě odepsány z knih finančních institucí, takže tam mohou být schovány i takzvané ležáky.
Šéfredaktor Fincentrum Petr Zámečník však není tak optimistický. „Pokud bude trend nízkých úrokových sazeb spojených s recesí dále pokračovat, pravděpodobně se dočkáme v kategorii,selhávající‘ i vyšších čísel.“ Když úrokové sazby úvěrů na bydlení vzrostou, dostanou se do potíží se splácením další domácnosti, které využívají dostupnost hypoték díky nízkým sazbám.
Jestli však chceme najít přirozenou míru rizikovosti, je třeba se podívat na vývoj růstu ekonomiky, respektive nezaměstnanosti, myslí si analytik Komerční banky Miroslav Adamkovič. Podle něj tuto souvislost naznačuje například mírný pokles podílu selhávajících úvěrů na konci roku 2011 na 3,23 procenta, kterému předcházelo slabé oživení hospodářství a pokles míry nezaměstnanosti.
„Čekal bych, že podíl nesplácených úvěrů ještě nějakou dobu velmi mírně poroste,“ uzavírá analytik České spořitelny Petr Bittner. Nic, co by připomínalo nebezpečný hypoteční boom v Irsku či Španělsku, však podle něj v Česku není.
Se stabilizací ekonomiky by se měl zastavit i mírný růst selhávajících úvěrů. Výraznější pokles však v následujících dvou letech nelze čekat.
