„Nárůst kapitalizace souvisí s dobrým hospodařením bank v kombinaci s tím, že dosud přesně nevědí, jaké budou kapitálové požadavky po implementaci všech změn v regulaci,“ vysvětluje Milan Lávička z J&T Banky.
Banky tak raději drží více volných peněz, než je nutné. „Chceme mít k dispozici nejen dostatek kapitálu na další úvěrový růst, ale i určitou kapitálovou rezervu navíc,“ potvrzuje Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.
V evropském měřítku není tak silný peněžní polštář zdaleka obvyklý. Podle dat agentury Bloomberg je kapitalizace evropských bank v průměru takřka o pětinu slabší.
„Za nárůstem kapitálové přiměřenosti se skrývají i některé pro ekonomiku nepříznivé trendy. Jedním z nich je absence růstu úvěrového trhu,“ uvádí Marek Hatlapatka z Cyrrusu. Poptávka po půjčkách totiž zatím zdaleka nesvědčí o hospodářském oživení.
Trh s půjčkami táhnou hypotéky
Podniky si zatím letos nabraly stejný objem nových úvěrů jako loni, a trh s půjčkami tak táhnou zejména hypotéky. „České banky vděčí v mnohém za svou dobrou kondici českým domácnostem a jejich ochotě zadlužit se ve jménu bydlení,“ uvádí Petr Hlinomaz z BH Securities. Zájmu o hypotéky nahrávají zejména úrokové sazby na historických minimech.
Vysoký objem kapitálu v domácích bankách je dán i tím, že jejich zahraniční matky vyvádějí ze svých českých akvizic méně kapitálu, než by mohly. „Jinak by se zřejmě potýkaly s nelibostí regulátorů. Ponechání zisku dceři je regulatorně schůdnější cesta se stejným dopadem z hlediska prověrek kapitálové dostatečnosti ze strany ECB,“ uvádí Martin Lobotka z Consequ.
| Velké banky čeká kapitálová revoluce |
|---|
| Česká národní banka stanovila na základě nových celoevropských pravidel sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, a to čtyřem největším tuzemským bankám. Těmi jsou Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit Bank. Centrální banka o tom informovala na internetu. |
| Banka vyměřila České spořitelně a ČSOB shodně sazbu tři procenta, Komerční bance 2,5 procenta a UniCredit Bank jedno procento. „Sazby jsou uvedeny v procentech z celkového objemu rizikové expozice dané banky a musí být naplněny kmenovým kapitálem banky. Banky jsou povinny udržovat tuto kapitálovou rezervu průběžně od 1. listopadu,“ uvedla ČNB. Celkový požadavek na kapitálovou přiměřenost by tak mohl dosáhnout až 16 procent. |
| „Zvláště pro velké banky bude nová úroveň požadované kapitálové přiměřenosti velmi vysoká. Největší ústavy nebudou mít ve skutečnosti tak velký kapitálový polštář nad rámec regulatorních požadavků, jak by se mohlo zdát na první pohled,“ uvádí analytik Marek Hatlapatka z Cyrrusu. |
| Zatímco doposud musí banky držet kapitál alespoň ve výši osmi procent objemu svých aktiv po zohlednění jejich rizikovosti, propříště to může být v případě lídrů byznysu až takřka dvojnásobek. Podle průzkumu deníku E15 disponovala zmíněná velká čtyřka ke konci pololetí kapitálem v objemu od 16 do 18,5 procenta, zmíněnou podmínku by tak splnily, avšak s nikterak velkou rezervou. |
| Zvyšování kapitálové přiměřenosti tuzemských bank souvisí se zavedením nového regulatorního rámce. „Dosažení silnější kapitálové pozice činí na jednu stranu banky odolnější vůči rizikům, na druhou stranu omezuje jejich kapacitu zvyšovat úvěrovou angažovanost vůči podnikům a domácnostem,“ upozorňuje hlavní ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek. |
