Česko flirtuje se zápornými sazbami. Pod nulu by šlo po třech letech
Výnosy ročních i dvouletých českých státních dluhopisů se v průběhu května podívaly pod nulu. Naposledy se tak stalo v létě roku 2017, kdy ČNB po ukončení devizových intervencí poprvé zvedla z nuly své úrokové sazby.
Investoři sázejí na to, že reakce České národní banky na hrozby koronavirové pandemie bude ještě silnější než doposud. Vydělat na obdobných bondech jinde v Evropě je navíc téměř nemožné.
„V porovnání s Polskem a Maďarskem hraje prudší propad české ekonomiky do karet pesimistům a zvyšuje sázky na další snížení sazeb. Z velmi nepravděpodobného scénáře vstupu ČNB na dluhopisový trh činí scénář, který nelze zcela shodit ze stolu,“ říká ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Sazby ČNB jsou téměř na nule, současná ekonomická situace by ovšem vyžadovala další uvolnění měnových podmínek. Kurz koruny je již podhodnocený, lepší volbou by byly záporné sazby,“ říká i ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Výnos v případě roční státní půjčky trh momentálně podle dat Thomson Reuters oceňuje na minus 0,3 procenta, tuto sazbu by tak stát ročně inkasoval od investorů za to, že si od nich půjčil. „Výnosy českých vládních obligací mohou pokračovat v propadu i nadále. Kromě nákupů ze strany ČNB sehraje roli i atraktivita tuzemských vládních cenných papírů v očích velkých fondů či bank,“ říká ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Půjčovat unijním vládám se ziskem alespoň vyšších desetin procenta lze na stejné období totiž momentálně jen v případě Maďarska a Rumunska, obě země ale pro investory představují podstatně větší kurzové i politické riziko. Nejhlouběji v historii klesly doposud sazby během roku 2016, kdy například investoři při dvouleté půjčce českému státu každý rok doplatili úrok ve výši bezmála jednoho procenta. Motivací byla tehdy pro zahraniční kupce českých vládních bondů sázka na budoucí posílení koruny vůči euru, jejíž zhodnocení by převládlo nad úrokem placeným českému státu.
Význam výše úroků ze státních půjček v poslední době zvýšila potřeba financovat masivní letošní rozpočtový schodek v souvislosti s koronavirovou pandemií. Stát si tak jen od počátku března půjčil skrze dluhopisy vydané na rok a více bezmála 450 miliard korun.
