Nejdramatičtěji za poslední rok vzrostly dluhopisy skupiny zemí PIIGS. Mezi nimi má smutný primát Řecko, které platí za dluh 15,7 procenta ročně. Naopak nejlepší v eurozóně, Německo, jen 2,1 procenta. Dluhopisovým premiantem vůbec je Švýcarsko, to dá za splátky dluhů úrok minimálních 0,8 procenta ročně.
Na rozdílné úrovni úročení dluhopisů eurozóny je vidět, že zavést jednotné eurobondy by bylo velmi obtížné. Doplatilo by na to nejvíce ceněné Německo.
Dluhopisoví investoři posuzují v úrocích hlavně stabilitu země a schopnost vrátit dluh v daném termínu. I když zadlužení mnoha zemí roste rekordním tempem, na úrocích se to tolik neodráží. Například USA jsou sice zadluženy na úrovni 98 procent HDP, přesto cena jejich dluhopisů v posledních týdnech klesá.
Investoři si totiž jistotu amerických státních dluhopisů jako bezpečného přístavu nenechají vzít ani přes nedávné snížení amerického úvěrového ratingu. Minulý týden se výnos desetiletých amerických vládních bondů dostal pod dvě procenta, což je nejníže za více než 60 let.
Výrazně klesly náklady na správu britského dluhu, ačkoli země má státní dluh 83 procent HDP. Velmi nízké výnosy dluhopisů těchto zemí ukazují, jak nejisté jsou nyní finanční trhy. Minulý čtvrtek se například výnos desetileté americké vládní obligace dostal na 1,97 procenta. Jak ukazují údaje poskytovatele finančních dat společnosti Global Financial Data, tak nízko nebyl od dubna 1950. V pátek se výnosy dostaly zpět nad dvě procenta na 2,07 procenta, ještě před měsícem to bylo 2,93 procenta.
„Existuje silná obava, že se dříve či později dostaneme do další recese,“ prohlásil pro Bloomberg Jim Reid z Deutsche Bank. Stále více investorů se obává, že západní ekonomiky – obzvláště americká – se vydávají na cestu Japonska, které v devadesátých letech minulého století zažilo éru extrémně nízkých úrokových sazeb v kombinaci s nulovou výkonností akciových trhů.
