Chorvatsko následuje Maďary, nařídilo převést hypotéky z franků na kuny

Švýcarský frank (ilustrační foto)

Švýcarský frank (ilustrační foto) Zdroj: CC BY-SA 3.0: Maur via Flickr

Chorvatský parlament schválil vládní návrh zákona o převodu úvěrů pořízených ve švýcarských francích na eura. Místní banky to bude podle odhadů stát až osm miliard kun (zhruba 28 miliard korun). Chorvatsko je po Maďarsku a Polsku další zemí střední a východní Evropy, která řeší ničivé dopady masových půjček ve švýcarské měně, jejíž prudký růst splácení těchto úvěrů silně prodražil.

Parlament podpořil návrh zákona navzdory hrozbám bank, že proti tomuto opatření se budou bránit právními kroky. Chorvatská centrální banka varovala před vysokými ztrátami místních komerčních bank. Banky budou muset podle zákona převést jistinu frankových půjček na eura do poloviny listopadu. Zároveň musí dlužníkům předložit nové splátkové kalendáře.

Většinu půjček ve francích si Chorvaté pořídili za globálního úvěrového boomu minulého desetiletí a měly formu hypoték nebo úvěrů na nákup komerčních nemovitosti. Za následné globální finanční krize ale kurz franku prudce zpevnil a další vlna jeho růstu přišla počátkem tohoto roku, kdy švýcarská centrální banka po téměř čtyřech letech přestala intervenovat proti jeho dalšímu zhodnocování. Rostoucí kurz franku výrazně zdražuje splácení frankových půjček poskytnutých v jiných zemích.

S převáděním hypoték a dalších úvěrů v cizích měnách na domácí začalo Maďarsko, kde loni musely banky převést za značných ztrát na forinty rozsáhlé množství devizových hypoték. Dlužníky i věřitele to ale nakonec zachránilo před těžkými dopady dramatického zpevnění švýcarského franku z počátku roku.

Varšava váhá

Polský parlament stále ještě debatuje o zákonu o převodu hypoték ze švýcarských franků na zloté, který bude banky stát miliardy zlotých. Přijetí zákona komplikuje blízkost říjnových voleb, protože tento problém se stal jedním z důležitých předvolebních témat.

Lidé v řadě zemí střední a východní Evropy si před příchodem finanční krize vzali velké množství půjček v cizích měnách, aby využili nízkých úrokových sazeb v zahraničí. Pozdější oslabení domácích měn však splácení těchto úvěrů prudce prodražilo, což dotlačilo řadu dlužníků do platební neschopnosti a způsobilo potíže ekonomikám.