Důchodové spoření už má 160 tisíc dětí, zájem meziročně strmě vzrostl
Až několik milionů korun navíc ke státnímu důchodu může současným dětem nebo mladistvým přinést penzijní spoření, které jim uzavřou jejich rodiče či prarodiče. O produkt je stále větší zájem, vyplývá z údajů penzijních společností. Důvodem je hlavně delší podpora od státu a úročení, které se projeví efektivněji než při založení spoření až v dospělosti. Při dosažení věku 18 let je také možné část peněz bez sankce vybrat.
Spoření je možné založit u většiny penzijních společností. Některé nabízejí bonus jeden tisíc korun za založení a vklad alespoň ve výši pětistovky do konce letošního roku.
Lidé ukládají kolem 600 korun
Aktuálně se počet nezletilých účastníků důchodového spoření pohybuje kolem 160 tisíc. Například u KB Penzijní společnosti (KBPS) ho od začátku roku svým potomkům založilo zhruba 2750 klientů, což je skoro třetinový nárůst oproti celému loňskému roku. Průměrný měsíční příspěvek se pohybuje kolem šesti set korun. Nejvyšší sjednaná pravidelná úložka je 20 tisíc korun za měsíc a nejvyšší jednorázový vklad přes dva miliony.
Podle odborníků si lidé stále více uvědomují, že čas je při investování velmi důležitý. „Proto svým potomkům zakládají dětské penzijko dříve, nejčastěji v předškolním věku nebo hned po narození, a pravidelně na něj přispívají. Hodnota úspor pak díky státní podpoře a zhodnocení prostředků v účastnických fondech dlouhodobě roste,“ říká členka představenstva KBPS Jana Petrovská.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk podle pravidel pro rok 2025:
Podmínkou je deset let spoření
Z údajů Asociace penzijních společností plyne, že rodiče nebo prarodiče zakládají dětské důchodové spoření nejčastěji v období před osmým rokem věku dítěte. Důvodem je to, že po dovršení plnoletosti si může třetinu peněz vybrat. A kromě dosažení předepsaného věku je podmínkou nejméně deset let spoření. Mladí lidé pak mají 24 měsíců od svých 18 narozenin na to se rozhodnout, zda část naspořených peněz vyberou a využijí na studium či například na rozjezd vlastního byznysu, anebo je ponechají v penzijním fondu.
Se zbytkem prostředků pak lze pokračovat ve spoření na penzi až do důchodu. „Čas přitom hraje zásadní roli. Zhodnocení u penzijního spoření je totiž postaveno na principu složeného úročení, takže dosažený výnos se v dalším období dále zhodnocuje,“ upozorňuje produktový manažer NN Penzijní společnosti Vratislav Málek.
Rodiče dětí nebo jiní jejich zákonní zástupci většinou preferují dynamické fondy. I když jsou rizikovější, je v nich vyšší možnost výnosu. Dítě má stejně jako dospělý účastník šanci získat státní příspěvky až do výše 4080 korun ročně, a to při vkladu 1700 korun měsíčně.
Státní systém čekají problémy
Zájmu o dětské důchodové spoření nahrává i častá medializace penzijní problematiky související s reformou končící vlády Petra Fialy. Zatímco podle schválených změn se má důchodový věk postupně zvýšit na 67 let, hnutí ANO, SPD a Motoristé sestavující nový kabinet chtějí strop vrátit na 65 let. Strany by obnovily také štědřejší model výpočtu pravidelných lednových valorizací starobních, invalidních a pozůstalostních penzí.
Na avizovaném zrušení reformy vydělají současní senioři a lidé ve věku kolem šedesáti let, úplně opačně ale dopadnou právě dnešní nezletilí a také dvacátníci, třicátníci a pravděpodobně i čtyřicátníci.
Problém je v tom, že Česko rychle stárne a řady seniorů začnou rozšiřovat početné generace takzvaných Husákových dětí. Spolu s tím klesne kvůli nízké porodnosti počet zaměstnanců a podnikatelů, kteří odvádějí sociální pojistné. A tento nepoměr dostane penzijní systém do hlubokých schodků i v případě, že by se státu podařilo přesvědčit většinu mladých žen, aby začaly přivádět na svět potomky.
„Demografický vývoj je momentálně horší, než všechny známé modely předpokládaly, a porodnost klesá rychleji, než se čekalo,“ uvedla už dříve hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Nastupující vládu upozorňuje na budoucí rizika Národní rozpočtová rada, Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu Ekonomického ústavu Akademie věd ČR a řada dalších expertů.
