ČNB má ve zlatu nejvíce peněz v historii. Přesto zaostává za světem
Bezpečný přístav, ostrov stability. V posledních letech pozapomenutá synonyma zlata vrátil naplno do hry letošní rok plný geopolitické a potažmo i ekonomické neurózy. Výsledkem jsou rekordní objemy zlata v aktivech centrálních bank, a to včetně tuzemské. Česká národní banka tak měla ve svých sejfech na počátku letošního prosince žlutý kov v hodnotě bezmála 16 miliard korun, tedy nejvíce od rozdělení Československa v roce 1993. Přesto zůstává Česko výší svých zlatých rezerv daleko za nejvyspělejší částí světa.
„Je to obecný princip, podle kterého je během roku část zlata použita na výrobu pamětních mincí a část zlata bývá dokoupena, aby se udržel jeho objem v devizových rezervách na určité úrovni,“ uvádí Petra Vodstrčilová z České národní banky s tím, že aktuální složení rezerv centrální banka nekomentuje.
Jak nicméně uvádějí statistiky ČNB, jen od ledna do počátku prosince vzrostla hodnota zlata v ČNB o téměř dvě a půl miliardy korun anebo také o takřka osmnáct procent. Ve fyzickém objemu držela ČNB podle své poslední výroční zprávy koncem loňského roku 10,6 tuny drahého kovu. Portál Gold.org pak uvádí, že koncem letošního září leželo v ČNB 11,5 tuny zlata.
Jak loni v dubnu uvedl pro deník E15 tehdy ještě řadový radní a současný guvernér ČNB Aleš Michl, drahý kov má především stabilizační funkci. „Nevím, jaká bude cena zlata za rok, dva, chci ho kvůli diverzifikaci. Zlato má nulovou korelaci k akciím nebo indexu nejistoty VIX, je dobré do velkého dlouhodobého portfolia,“ uvedl tehdy Michl s tím, že si dokáže v rozvaze centrální banky představit i objem zlata v řádu stovek tun.
Letošní vývoj cen aktiv přitom dává stabilizační funkci zlata za pravdu. Zatímco tak například Wall Street letos prodělala investorům optikou indexu S&P 500 patnáct procent, zlato je i přes výraznější cenové poryvy na svém.
„Důvěryhodnost ČNB držbou zlata roste. Lidé mnohem raději slyší, že roste objem nakoupeného zlata než akcií nebo deviz, protože chápou, že se jedná o výrazně volatilnější aktiva,“ analytik společnost Citfin Tomáš Volf. I tak v současnosti tvoří zlato jen necelé půlprocento aktiv ČNB. Podle statistik portálu Gold.org tak z hlediska objemu fyzického zlata patří Česku na světové „zlaté“ mapě v současnosti 67. pozice.
„ČNB nepovažovala poslední roky zlato za kvalitní, moderní nástroj pro devizové rezervy,“ uvádí ekonom společnosti XTB. Těch se však nyní v rámci devizových intervencí zbavuje, aby stabilizovala kurz koruny. „Logickým krokem je tedy diverzifikovat a nahradit tyto rezervy zlatem, které je nyní atraktivní z makroekonomického i geopolitického pohledu,“ dodává Hájek.
A to nejen pro ČNB. Poslední analýza World Gold Council mapující nákupy zlata světovými centrálními bankami zmiňuje doslova zlatý boom. Jen během třetího čtvrtletí letošního roku totiž banky skoupily téměř 400 tun zlata. Od ledna tak v majetku centrálních bank přistálo 673 tun zlata, což podle analýzy znamená největší apetit bankéřů po drahém kovu od roku 1967.
„Pokud jde o letošní třetí čtvrtletí, centrální banky nakoupily nejvíce zlata od počátku našeho měření v roce 2000,“ píše se v analýze publikované na počátku letošního listopadu. Šlo zároveň například o takřka dvojnásobnou poptávku ve srovnání se stejným obdobím roku 2018.
Částečně jde i o reakci na zpřísňování měnové politiky americkým Fedem. „Pokud centrální banky drží rozsáhlejší aktiva například v dolarových dluhopisech, potom částečná konverze do zlata může dávat smysl,“ uvádí šéf Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský s tím, že pro banky jde o částečné zajištění bank proti poklesu cen dluhopisů v důsledku růstu sazeb.
Nejvíce přitom během třetího čtvrtletí nakupovaly rozvíjející se země, hned 31 tun pořídilo podle portálu Gold.org během třetího čtvrtletí Turecko, masivně ovšem nakupoval i Uzbekistán, Indie, Katar či africký Mosambik.
Boom zlata ve velkém i v malém
Fyzické zlato přitom láká krom těch největších hráčů na trhu i opačnou stranu spektra poptávky. „V letošním roce zákazníci zohledňují vliv inflace, a tím i možnost uchování hodnoty prostřednictvím drahých kovů,“ říká marketingový manažer České mincovny Jaroslav Černý. Inflační faktor zvýšené poptávky po fyzickém zlatě zaznívá i z dalších adres.
„Jakékoliv znehodnocování měny vede investory k tomu, hledat místo, kde by uchovali hodnotu svého bohatství, a to zlato nabízí,“ dodává i analytik společnosti Zlaťáky.cz Jakub Petruška.
Z(a)tracená čísla 11. díl – Pražská burza
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
