Itálie v minulém týdnu přihodila za nákup desetiletých bondů průměrný výnos 6,98 procenta, což je těsně pod psychologickou „sedmičkovou“ hranicí oficiální žádosti o mezinárodní pomoc. Řím, který si dělal zálusk na 8,5 miliardy eur, musel navíc aukci stopnout na sedmi miliardách, protože zájemci požadovali stále vyšší úročení. I tak Italové uspěli, protože kromě získání likvidity byly výnosy o 0,58 procentního bodu nižší než v listopadu. Problém spočívá v tom, že je Itálie nadále odkázána na zájem o své dluhopisy. „To vytváří ohromný tlak,“ shrnul analytik Commerzbank David Schnautz.
Maďarsko, podobně jako před časem Slovensko, hodilo rovnou ručník do ringu. Dluhová agentura AKK oznámila, že nespustí ohlášený prodej tříměsíčních pokladničních poukázek. Zdůvodnila to „příliš velkým napětím, pokud jde o výši úroků“. Situace se vyhrotila také u desetiletých obligací, jejichž výnosy stouply z 8,78 na 9,70 procenta.
V tomto případě se emise uskutečnila, ale její objem byl zkrácen o tři miliardy forintů. Podle předpokladů se odehrála pouze aukce pětiletých bondů za pět miliard eur, ovšem s úrokem 9,63 procenta. Maďarské cenné papíry považuje trh za odpad od doby, kdy Standard & Poor’s a Moody’s snížily Budapešti ratingovou známku.
Z opačného břehu se směje Dánsko. Jeho centrální banka upsala poukázky s dobou splatnosti tří, šesti a devíti měsíců v hodnotě 2,32 miliardy dánských korun (zhruba 310 milionů eur), přičemž výnosy u dvou ze tří emisí byly nižší než nula. Jde o negativní úrok považovaný za prémii k pořízení dluhopisů.
„Investoři dali přednost kvalitě a jistotě,“ konstatoval Ove Jensen z tamní centrální banky. Dánsko se přitom ještě loni v létě potýkalo s potížemi při refinancování bank, pojištění proti státnímu krachu a neschopnosti splácet se dostalo na rekord a prodražilo půjčení deseti milionů korun o 87 tisíc korun (11 700 eur).
Kritice navzdory
Maďarský parlament schválil zákon o centrální bance, proti jehož podobě měly námitky MMF, EU a sama centrální banka. Spor o normu, která podle kritiků ohrožuje nezávislost centrální banky, vedl k ukončení předběžných jednání s MMF a EU o poskytnutí další finanční pomoci. „Nové zákony vytvářejí možnost ovlivňovat rozhodování centrální banky na základě vládních a stranických zájmů,“ tvrdí centrální banka, jíž vadí například pravomoc premiéra jmenovat viceprezidenty banky.
