Inkasní agentura EOS KSI uvedla, že po první upomínce spolupracuje pouze jeden dlužník z deseti. „S opakujícími upomínkami však toto číslo roste. Dlužníci si totiž většinou uvědomí, že tudy cesta nevede,“ uvedl jednatel společnosti Vladimír Vachel.
Nejoblíbenější výmluvou dlužníků je věta „už jsem dávno zaplatil,“ kterou při první upomínce o zaplacení reaguje třetina z nich. Téměř čtvrtina dlužníků používá větu „takovou smlouvu jsem nikdy neuzavřel.“ Zhruba šestina se odvolává na to, že si tolik nepůjčili. Sedm procent dlužníků nechápe, proč by měli platit, když dluží i ostatní.
Dlužníci často nevědí, jak problém řešit. Někteří jsou proto schopni vymyslet si kuriózní příběhy. „Jeden nejmenovaný pán například na výzvu o úhradě pohledávky tvrdil, že žádný závazek nemá, protože věřitelce nosil chleba pro králíky a ta mu za to prý odškrtávala splátky. Jiný zase řekl, že mu dvacetkrát schválně ukradli občanku a vzali si na něj půjčku,“ popsal Vachel.
Dlužníkovi se kvůli otálení a neochotě spolupracovat můžou pohledávky výrazně prodražit. Při finanční tísni se může dohodnout s věřitelem či inkasní agenturou na splátkovém kalendáři. Kvůli nárůstu agendy spojené s vymáháním a také úroků z prodlení se ale náklady zvyšují. Mezi další způsoby řešení pohledávky patří soudní vymáhání, kde dluh roste o soudní poplatky a náklady právního zastoupení. Poté přichází na řadu exekuce majetku, při níž se dluh zvyšuje o odměnu exekutora.
Zadluženost domácností se dlouhodobě zvyšuje, za posledních 12 let vzrostla podle dat České národní banky více než osminásobně.
