Digitalizace mezinárodního obchodu posiluje byznys českých firem
Chcete obchodovat s partnerem v Chile, nebo si českou firmu vyhledala pro byznys společnost v Malajsii? Na rozdíl od minulosti můžete svůj byznys propojit i pomocí bankovní aliance Trade Club. „Ta poskytuje rychlé a operativní služby a zajišťuje i ochranu před možnými riziky,“ vysvětluje v rozhovoru Jakub Váňa, manager Trade Clubu z ČSOB.
Přestože na nebi mezinárodního obchodu se objevují určitá mračna a hovoří se o možných problémech, české firmy jsou pro svět nadále atraktivní a samy vyvíjejí v cizině velkou aktivitu. Budou proto dál pronikat na nové trhy a pořád přetrvává pozitivní očekávání?
Celkově globální ekonomika roste, zajímavý růstový potenciál je například v Africe či Asii. Pořád pro nás vznikají nové trhy a české firmy jsou čím dál odvážnější na ně pronikat. Také sledujeme zvýšený zájem z ciziny o české společnosti. Z toho pramení i vzpomínaný optimismus, který může ještě přetrvat, protože česká ekonomika poroste i příští rok.
Jak tomu může napomoci Trade Club, jehož součástí je také ČSOB?
Je to bankovní aliance velmi silných hráčů na světovém trhu, která se sdružila pro podporu mezinárodního obchodu a podporu svých klientů. Mezi zakládající členy Trade Club aliance patří KBC, naše mateřská bankopojišťovací skupina, v tuzemsku je to ČSOB. Z dalších velkých bankovních skupin například Santander, Nordea, Royal Bank of Canada, japonská Mitsubishi Bank, nebo africká Standard Bank. Jedná se o unikátní online platformu, do které jsme se zapojili v roce 2018. Cílem je napomáhat digitalizaci mezinárodního obchodu, který dnes potřebuje neobvyklou rychlost, přesnost, jednoduchost a současně zajištění bezpečnosti prováděných obchodů.
Co konkrétně Trade Club tedy nabízí?
Zabezpečuje služby, které nemusí být pro firmy rychle dohledatelné a především ověřitelné. Dodává klientům celistvé informace o všech možných aktuálních podmínkách obchodu ve světě, zákonech, regulacích, daních, clech a podobně. Pomáhá zákazníkům z České republiky zjistit informace v podstatě o jakémkoli partnerovi ve světě. A také funguje opačně, zahraniční společnosti zde získají informace o možných partnerech u nás.
Jakub Váňa, manager Trade Clubu z ČSOB. |
Z jakých zdrojů při poskytování informací vycházíte?
V současnosti máme více než 110 tisíc zdrojů, z nichž informace vyhodnocují v reálném čase unikátní algoritmy. Jsou tam například online informace ze všech celních sazebníků, ze Světové obchodní organizace, z jednotlivých oborů a sektorů podnikání, ale i zdroje o veřejných tendrech z EU či USA. Informace pocházejí jak z veřejných zdrojů, tak z databází, které jsou placené. Například i z placených informací ratingových agentur, protože k těm se klient volně nedostane.
Jak rychle je umělá inteligence schopna data pro firmy vyhodnotit?
V tom je její největší přednost, kterou nikdo jiný nedisponuje. Sofistikovanou a ověřenou odpověď získáte do několika vteřin.
Má TradeClub nějaký substitut? V čem může být ještě užitečný? (bude přeformulováno)
Nepočítám do toho jen banky, ale ani žádná jiná instituce v Česku nemá něco podobného k dispozici. Obsahuji i další důležitou součást, které říkáme obchodní seznamka. V ní se nacházejí pouze ověření klienti bank, se kterými můžete bez obav zahájit obchodní aktivity. Nespolehlivé a neprověřené klienty aliance nemůže do TradeClubu zařadit. Tím se zvyšuje bezpečnost obchodů a transakcí.
ČSOB zastupuje dvacet až pětadvacet procent podnikatelských subjektů v Česku. Kolik z nich participuje na Trade Clubu?
V současnosti několik set a každý měsíc přibývají desítky aktivních klientů. Velmi dobře slouží malým a středním firmám, které nemají zázemí a know-how o zahraničním obchodu jako velké korporace a nemají možnost si některé věci najít a ověřit.
Bylo něco překvapivého, co jste u toho zjistili?
Ano, předpokládali jsme, že malé a střední firmy jej budou využívat jako informační zdroj pro mezinárodní obchod a velké zde budou hledat nové obchodní partnery. Ale jak vidíme, všechny společnosti, bez ohledu na velikost, si pomocí Trade Clubu ověřují informace při většině zakázek zahraničního obchodu, protože podmínky v různých zemích se mohou neustále měnit. Platforma má i takzvaného „hlídacího psa“. Dám příklad: Nastavíte si podmínky pro obchod s ocelí. V reálném čase pak zájemce dostává mailem informace, kde a jaké podmínky se změnily. Pomáhá tomu umělá inteligence, která se dokáže sama zdokonalovat, což rozšiřuje její možnosti využití.
Kolika zemí se dostupné informace týkají?
Dnes 190 států světa. Na takzvané obchodní seznamce, jak tomu říkáme, jsou pak informace o ověřených partnerech z více než 60 zemí a do několika měsíců tam budou tato data ze zhruba 75 států. Na celkový počet vzpomínaných 190 zemí, kde budou i prověření klienti, se chceme dostat do roku 2022.
Kromě Trade Clubu vznikla v rámci mezinárodního obchodu i aliance We. trade. O co se jedná a kdy bude k dispozici?
We.trade je elektronický portál pro vypořádání přímých obchodů mezi firmami na platformě blockchain. Participuje na něm 14 velkých bankovních skupin. Momentálně ho testujeme a spuštění se připravuje na začátek příštího roku. Trade Clubem bylo řečeno bylo A, We.trade bude znamenat B. Je to vytvoření bezpečného prostředí, v rámci kterého budou moci firmy, jež se například seznámí přes Trade Club, spolu bezpečně obchodovat. Jeho hlavní výhodou je digitalizace bankovních nástrojů používaných v mezinárodním obchodě na principu dokumentárních akreditivů a bankovních záruk. Celý proces se výrazně zrychlí a zjednoduší.
Kdo bude na We.trade spolupracovat v Česku?
Kromě nás i další velké banky. Hlavními výhodami We.trade bude opět velká jednoduchost, rychlost a bezpečnost.
Chápu to správně, že podobné platformy poskytují služby, které nemají státní a veřejné instituce k dispozici? Jak to pak konkuruje organizacím a agenturám jako jsou CzechTrade či CzechInvest?
Všechny vzpomínané instituce, platformy a bankovní aliance mají za cíl usnadnit pro české subjekty obchodování se světem. V momentě, kdy to budou dobře zvládat komerční subjekty, jako je například ČSOB, tak to pomáhá a uvolňuje prostor i pro veřejné prostředky, které se v ekonomické diplomacii státu mohou nasměrovat jinam. V zásadě to má vést k vytvoření podmínek pro lepší spolupráci všech.
V čem pak zůstane role státních institucí?
Existují země, kde u velkých strategických partnerů a velkých projektů, musí být i politická podpora daného státu. Například v Číně, v Rusku i některých asijských státech se tak postupuje. My dokážeme spolehlivě ošetřit jednotlivé obchody a poskytnout potřebné služby, ale někde mezinárodnímu obchodu pomůže i dané velvyslanectví či organizace jako CzechTrade a CzechInvest. Všichni máme stejný cíl, ale využíváme jiné know-how. Měla by v tom vzniknout daleko větší synergie, což prospěje našich klientům i státu.
Pokud vím, nabízíte Trade Club jako službu zdarma? Proč? To je u banky neobvyklé, jsou to přece obchodní informace, které se dají zpeněžit.
Očekáváme, že když firma naváže přes Trade Club obchodní vztahy, tak to sebou ponese potřebu dalších bankovních služeb, které jim poskytujeme. Je to vzájemné výhodné.
Podívejme se na to i z opačné strany. O co se zahraniční firmy ve světě v poslední době zajímají v České republice?
Obecně se dá říct, že o české společnosti je dnes ve světě skutečně velký zájem. Samozřejmě největší objem obchodů probíhá se zeměmi Evropské unie. Velká poptávka je ale v současnosti po českých firmách například z Asie. Nejenom z Číny, ale také z Jižní Koreje, Malajsie, Indonésie nebo Japonska. A pak z regionu Severní Ameriky. Svět se tím pro české firmy, malé, střední i velké, stále více otevírá. Osobně mám největší radost, když naši klienti získají přes Trade Club nové zahraniční zákazníky.
Viliam Buchert
Autor je spolupracovník redakce