Konkrétnější čísla má firma zatím jen u railjetů, kterých odebere od Siemensu sedm kusů za 2,5 miliardy korun. Už příští rok za ně mají dráhy zaplatit splátku 1,9 miliardy, což je o sto milionů více, než ještě nedávno plánovaly.
Drahám se přitom prodraží i další obchody s cizinou včetně nákupu 80 vagonů od Rakouských spolkových drah za více než 400 milionů korun, který nedávno schválila dozorčí rada. „Hovoří se bohužel o tom, že zásahy národní banky budou pokračovat,“ povzdechl si generální ředitel drah Dalibor Zelený.
Nejisté eurobondy
Nejistota zatím panuje kolem eurových dluhopisů, kterých dráhy vydaly ve dvou stejných várkách celkem za 600 milionů eur. První polovina je splatná v roce 2016, druhá o tři roky později. Pokud do té doby oslabený kurz české měny vydrží, společnost zaplatí (v přepočtu na koruny) více nejen na splacení samotných bondů, ale každoročně i na výplatách
Dluhopisový problém může být přitom větší než u nákupu vlaků. „Nebylo by správné dávat teď nějaká čísla, je třeba počkat, až bude zhruba za měsíc hotový podnikatelský plán,“ uvedl Zelený.
Slabá náplast za jízdenky do zahraničí
Kurzové výkyvy mají podle něho dráhy zajištěny jen částečně. Náplastí na stamilionové škody nemůže být ani prodej jízdních dokladů v zahraničí, při němž je naopak slabá koruna výhodou.
Špatným zprávám pro ČD a další importéry není konec. Banka zpočátku cílila na 27 korun za euro, ale člen její rady Lubomír Lízal naznačil, že zásahy nemusí skončit a cílem může být 28 korun. K posunu v rétorice ČNB došlo jen několik dnů poté, co statistický úřad publikoval překvapivý pokles ekonomiky ve třetím čtvrtletí o 1,6 procenta.
Snahy banky už sklízejí kritiky. Jedna zazněla i na tiskové konferenci šéfa sociálních demokratů Bohuslava Sobotky a stínového ministra dopravy Milana Chovance. „Nemyslím, že to povede k podpoře hospodářského růstu,“ řekl Sobotka.
