Druhý penzijní pilíř propadl, fondy tratí a bojí se investovat

„Pro rok 2014 neplánujeme investice do rizikových a nelikvidních aktiv vzhledem k očekávání možné úpravy legislativy,“ uvádí Aleš Poklop z Penzijního fondu České spořitelny.

Bezmála 62 milionů korun účastnických vkladů nasbíraných fondem za loňský rok leželo k silvestru 2013 na účtech bank, klientský výnos tak dosáhl jen 0,1 procenta. Obdobná byla ke konci listopadu i situace v penzijním fondu Allianz.

„Nechat peníze ležet na účtech v bankách je to nejhorší, co mohou penzijní společnosti udělat,“ míní ale odborník na penzijní fondy Jan Valášek z Finezu.

Fondy si z hurá akce jménem druhý pilíř lízají rány. „Investice do zavedení druhého pilíře se za celý trh pohybovaly ve stovkách milionů korun,“ uvádí šéf Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. Vzhledem k tomu, že ve fondech je jen zlomek očekávaného počtu účastníků, návratnost investic vzrostla na několikanásobek původních odhadů a fondy se obávají ztrát.

„Náklady na zavedení důchodového spoření nebyly zatím vyčísleny, ale určitou ztrátu lze předpokládat,“ potvrzuje Pavel Jirák z Penzijní společnosti Komerční banky. „Ztráty fondů druhého pilíře bych odhadoval řádově na desítky milionů,“ dodává Valášek z Finezu.

S kombinací nízkých příjmů z druhého pilíře a zákonem omezenou nákladovostí si fondy poradily po svém. Přestaly investovat do rozvoje. „Investice do provozu jsme zredukovali na minimální úroveň již loni v létě, kdy už bylo jasné, že je o druhý pilíř velmi malý zájem,“ potvrzuje Petr Brousil z Penzijní společnosti České pojišťovny.

Vize ministryně Marksové-Tominové

Pokud by se naplnila vize ministryně práce a sociálních věcí Marksové-Tominové o ukončení druhého pilíře ke konci příštího roku, investice se nemusí vrátit vůbec. Řešení se nabízí dvojí: ztráty neprotahovat a fúzovat s jiným fondem, nebo se vydat konfrontační cestou žaloby. „Rozhodnutí, jež by upřesňovalo náš případný postup, ještě nepadlo,“ říká Aleš Poklop z Penzijního fondu České spořitelny.

První dny nové ministryně v úřadě naznačují, že stát fondům situaci ulehčit nehodlá, ČSSD prý avizovala zrušení pilíře dlouho před volbami a fondy se měly včas adaptovat. „I kdyby fondy zkoušely arbitráž, nepředpokládám, že by byla úspěšná,“ nechala se ministryně slyšet v diskuzním pořadu na televizi Prima.

„Zajistit klientům dostatečně kvalitní správu jejich portfolia je při malém objemu spravovaných peněz velmi obtížné, všech šest fondů tak musí v tuto chvíli hledat řešení,“ připomíná důvody konsolidace fondů Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.

Hrozí odebrání licence

Tlak na fúze roste i ze směru regulace. Pokud fondy druhého pilíře nenasbírají do konce letošního roku 50 tisíc klientů, může jim ČNB odejmout licenci. Aktuálně je přitom v šesti fondech druhého pilíře jen kolem 84 tisíc účastníků a podmínku nesplňuje žádný z fondů na trhu. Další příliv klientů přitom fondy neočekávají. „Nepředpokládáme, že o druhý pilíř bude zájem,“ dodává Kofroň.

Zánik druhého pilíře by měl podle všeho skončit jeho sloučením s třetím. „Klienti by měli zřejmě mít i možnost získat své prostředky zpět,“ uvádí Jaromír Hasoň z hnutí ANO.

Druhý pilíř důchodové reformy – dobrá nebo špatná investice?