„Druhý pilíř je jedním z velkých omylů předchozí vlády Petra Nečase,“ uvedl Sobotka, podle něhož byl pilíř spuštěn navzdory nesouhlasu opozice, sociálních partnerů i odborné veřejnosti. „Nyní bude ministerstvo práce a sociálních věcí pracovat na opatřeních, která povedou k stabilizaci důchodového systému, zejména se zaměřením na první pilíř,“ poznamenal k dalším krokům.
Od loňska mohou lidé ve druhém pilíři převádět tři procenta odvodů do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho přes 83 tisíc lidí. Vláda se ke zrušení druhého pilíře zavázala v koaliční smlouvě. Proti se stavěla opoziční TOP 09 či ODS.
Podle harmonogramu by do března 2016 měli střadatelé dostat oznámení o zrušení fondu od penzijní společnosti. Do konce září by jí měli sdělit, jestli chtějí úspory v hotovosti poštou, na účet, nebo převést do třetího pilíře. Do konce roku by vložené peníze měli dostat. Fondy by se měly zrušit a začít likvidovat k 1. červenci 2016.
Podle komise, která se věcí zabývala, se druhý pilíř zruší tak, aby se minimalizovalo riziko právních sporů, náklady i administrativní zátěž. V návrhu autoři ale poznamenali, že hrozí, že penzijní společnosti budou chtít kompenzace nákladů na zavedení i ukončení pilíře. Podle odhadů by to mohlo být několik stovek milionů korun. Finanční správu a správu sociálního zabezpečení by pak konec druhého pilíře měl vyjít na desítky milionů.
| Druhý penzijní pilíř v kostce |
|---|
| Zavedení takzvaného druhého penzijního pilíře bylo klíčovým prvkem reformy důchodové systému, kterou připravil kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). Schvalování reformy provázely protesty tehdejší levicové opozice, která deklarovala, že ji v případě svého volebního vítězství zruší. |
| Podstatou druhého pilíře jsou individuální účty vedené soukromými penzijními společnostmi, na něž si lidé mohou převádět tři procenta z odvodů na sociální pojištění. Podmínkou je, že si zároveň přidají částku ve výši nejméně dvou procentních bodů ze svého. (Jako první pilíř českého důchodového systému se označuje stávající průběžný systém. Třetím pilířem je už v roce 1994 zavedené penzijní připojištění se státním příspěvkem.) |
| Do druhého pilíře je možné vstupovat od začátku roku 2013. Účast je dobrovolná, jednou učiněné rozhodnutí je ale nevratné. Do konce června 2013 se mohli do druhého pilíře zapojit všichni, později už jen lidé mladší 35 let, případně starší osoby splňující zákonné podmínky. |
| Zájem o vstup do druhého pilíře je vlažný, možnosti dosud využilo přes 83 tisíc osob. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) přitom v létě 2012 počítal s tím, že druhý pilíř využije 50 až 60 procent lidí. |
| Prostředky ve fondech druhého pilíře jsou odděleny od majetku správce fondu. Každou transakci s majetkem v důchodových fondech musí penzijní společnosti provádět prostřednictvím depozitáře, který má prostředky v úschově. |
| Po dosažení důchodového věku měli mít lidé tři možnosti vyplacení prostředků naspořených ve druhém pilíři. Buď mohli pobírat doživotní důchod, nebo důchod po dobu 20 let, případně doživotní důchod s následnou výplatou pozůstalostní penze po dobu tří let. |
| Spolu s reformou prošly změnou i pravidla penzijního připojištění (třetí pilíř). Změnila se například výše státního příspěvku tak, aby podporoval vyšší úložky. Změnila se také forma fondů, které už nemusejí novým klientům garantovat nezáporné zhodnocení. |
| Rozhodování zákonodárců o zavedení druhého pilíře provázely protesty ze strany opozice a odborů. Normu zavádějící druhý pilíř reformy navíc koncem září 2012 vetoval tehdejší prezident Václav Klaus s odůvodněním, že k reformě neexistuje potřebný konsensus. Poslanci ale veto hlavy státu přehlasovali. |
| Ke zrušení druhého důchodového pilíře se v koaliční smlouvě zavázala současná vláda tvořená ČSSD, hnutím ANO a lidovci, která se chopila moci po loňských předčasných volbách. Za tímto účelem byla zřízena zvláštní komise, složená ze zástupců politických stran a expertů. |
| Ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš (ANO) označil počátkem června plánované zrušení druhého pilíře za chybu. Lidovci tehdy dali najevo ochotu věc znovu projednat, ale premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) to odmítl. |
| Premiér Sobotka na konci srpna prohlásil, že nepočítá s kompenzacemi pro penzijní společnosti v souvislosti se zrušením druhého pilíře. Prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk vyčíslil prokazatelné odhady nákladů na zavedení a zrušení druhého pilíře na téměř 250 milionů Kč. |
