ECB zvažuje nákup podnikových dluhopisů

sídlo ECB ve Frankfurtu

sídlo ECB ve Frankfurtu Zdroj: CTK/AP

Evropská centrální banka (ECB) zvažuje, že zahájí nákupy podnikových dluhopisů na sekundárním trhu. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací. Banka by tak rozšířila program nákupů cenných papírů v soukromém sektoru, který je součástí její snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení hrozby deflace v eurozóně.

Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací. ECB ale žádné rozhodnutí v tomto směru neučinila, řekl její mluvčí.

Banka by tak rozšířila program nákupů cenných papírů v soukromém sektoru, který je součástí její snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení hrozby deflace v eurozóně. ECB ale žádné rozhodnutí v tomto směru neučinila, reagoval její mluvčí.

Podle zdrojů by rozhodnutí mohlo padnout na prosincovém zasedání ECB a banka by mohla nákupy podnikových dluhopisů zahájit v prvním čtvrtletí příštího roku. „Tlak je v tomto směru velmi vysoký,“ poznamenal jeden ze zdrojů.

Banka již v pondělí začala nakupovat takzvané zajištěné dluhopisy, tedy cenné papíry kryté realitními úvěry. Do konce roku hodlá spustit i nákupy cenných papírů tvořených balíky bankovních úvěrů (ABS). Existují však obavy, že tyto kroky nebudou k podpoře ekonomiky dostatečné.

Inflace v nebezpečné zóně

„Z pohledu mnoha členů Rady guvernérů ECB se obraz ekonomiky v poslední době obrací k horšímu,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Eurozóna se loni vymanila ze své nejdelší hospodářské recese, která trvala rok a půl. V letošním druhém čtvrtletí se však hospodářský růst eurozóny zastavil, což vyvolalo obavy z návratu recese.

Meziroční míra inflace v eurozóně v září zpomalila na pětileté minimum 0,3 procenta, v pětici členských zemí se spotřebitelské ceny dokonce snížily. Deflace obvykle svádí spotřebitele k odkládání výdajů a podniky k odkládání investic kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti. To podkopává hospodářský růst a zaměstnanost.

Inflace v eurozóně se nyní nachází hluboko pod dvouprocentní hranicí, kterou ECB stanovila jako strop cenové stability. Už 12 měsíců se navíc drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou šéf ECB Mario Draghi označuje za nebezpečnou zónu.