ECB zvažuje nákup podnikových dluhopisů

sídlo ECB ve Frankfurtu

sídlo ECB ve Frankfurtu Zdroj: CTK/AP

ČTK
Evropská centrální banka (ECB) zvažuje, že zahájí nákupy podnikových dluhopisů na sekundárním trhu. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací. Banka by tak rozšířila program nákupů cenných papírů v soukromém sektoru, který je součástí její snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení hrozby deflace v eurozóně.

Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací. ECB ale žádné rozhodnutí v tomto směru neučinila, řekl její mluvčí.

Banka by tak rozšířila program nákupů cenných papírů v soukromém sektoru, který je součástí její snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení hrozby deflace v eurozóně. ECB ale žádné rozhodnutí v tomto směru neučinila, reagoval její mluvčí.

Podle zdrojů by rozhodnutí mohlo padnout na prosincovém zasedání ECB a banka by mohla nákupy podnikových dluhopisů zahájit v prvním čtvrtletí příštího roku. „Tlak je v tomto směru velmi vysoký,“ poznamenal jeden ze zdrojů.

Banka již v pondělí začala nakupovat takzvané zajištěné dluhopisy, tedy cenné papíry kryté realitními úvěry. Do konce roku hodlá spustit i nákupy cenných papírů tvořených balíky bankovních úvěrů (ABS). Existují však obavy, že tyto kroky nebudou k podpoře ekonomiky dostatečné.

Inflace v nebezpečné zóně

„Z pohledu mnoha členů Rady guvernérů ECB se obraz ekonomiky v poslední době obrací k horšímu,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Eurozóna se loni vymanila ze své nejdelší hospodářské recese, která trvala rok a půl. V letošním druhém čtvrtletí se však hospodářský růst eurozóny zastavil, což vyvolalo obavy z návratu recese.

Meziroční míra inflace v eurozóně v září zpomalila na pětileté minimum 0,3 procenta, v pětici členských zemí se spotřebitelské ceny dokonce snížily. Deflace obvykle svádí spotřebitele k odkládání výdajů a podniky k odkládání investic kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti. To podkopává hospodářský růst a zaměstnanost.

Inflace v eurozóně se nyní nachází hluboko pod dvouprocentní hranicí, kterou ECB stanovila jako strop cenové stability. Už 12 měsíců se navíc drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou šéf ECB Mario Draghi označuje za nebezpečnou zónu.