Komerčním ústavům se tak nově uvolní více než 20 miliard eur aktiv použitelných jako kolaterál pro levné zdroje z Frankfurtu. Banky uplatní finanční krizí neslavně zpopularizované papíry typu ABS nově až s ratingem „A-.“ Draghiho úřad si od zvýšení benevolence slibuje zlepšení přístupu malých a středních podniků k úvěru. Experti varují před další slepou uličkou.
Ani více levných peněz prý totiž banky k půjčování nepřiměje. „Opatření posílí likviditu evropských bank, úvěrovou činnost ale zvýšit nedokáže,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Bank. Zatímco levá ruka na evropském úvěrovém trhu nabízí, druhá obratem bere. Hlavním důvodem úvěrového embarga totiž zůstává krizí zostřená regulace. „Zvýšily se požadavky na kapitálovou přiměřenost a pro banky je za současných okolností logické zastavit úvěrování,“ dodává Sklenář. Z bank se tak spíše než motory konjunktury stávají vděční konzumenti vládních bondů. Bezpracně totiž zlepšují rizikový profil a nenutí banky navyšovat kapitál.
„Netuším, zda budou banky skutečně půjčovat více, jejich akcie ale rostou,“ shrnul efekty opatření ECB stratég ve společnosti Cholet Dupont, Vincent Guenzi pro Reuters. Možnosti ECB v boji s evropskou recesí jsou stále omezenější. Banky k poskytování úvěrů zatím nepřesvědčila ani historicky nejnižší základní sazba ECB na úrovni půl procenta. Samostatnou kapitolou zůstává mandát centrální banky. Ten je na rozdíl od zámoří striktně definován řízením cenové hladiny, nikoli prorůstovou politikou. Rozšíření akceptovaného kolaterálu tak zůstává snahou spíše naivní.
„ECB může svým krokem pomoci zmírnit úvěrové podmínky na periferii eurozóny, jde ale jen o malý krok,“ míní analytik Berenberg, Christian Schulz. Úvěrový boom však nelze očekávat ani zde. „Dvacet miliard eur použitelného kolaterálu navíc není velké číslo,“ uvádí Martin Lobotka z České spořitelny. Ke konci května měly evropské banky u ECB uložen kolaterál ve formě ABS v celkovém objemu 338 miliard eur. Úvěrových aktivit domácích bank se frankfurtská novinka podle odborníků nijak nedotkne.
