Evropský dluh je investiční terno
Doslova hitem jsou dluhopisy portugalské vlády. V průměru podle dluhopisového indexu agentury Bloomberg vydělaly v letošním roce investorům už osm procent. Lisabonské bondy kralují i roční hitparádě, za uplynulých dvanáct měsíců totiž podražily více než o pětinu. Investorská štvanice na bondy se týká i dalších zemí včetně nejvyspělejších evropských ekonomik. Na dohled od čtyřprocentního zisku od počátku roku jsou tak vedle španělských i německé či nizozemské vládní bondy.
„Honba za v podstatě jakýmikoli výnosy způsobuje stav, kdy jsou velmi drahé i dluhopisy, za nimiž není až tak kvalitní fundament. Jednou přitom nadejde doba, a není zas tak daleko, kdy se poměry narovnají a dluhopisoví investoři budou počítat ztráty, možná i několik let po sobě,“ uvádí Aleš Prandstetter z ČSOB.
Bondový parket láká investiční i penzijní fondy stejně jako evropské komerční banky. Těm rychlé zhodnocení bondů pomáhá látat ziskové výpadky způsobené stále slabým úvěrovým byznysem. Jen za leden se tak podle dat Evropské centrální banky (ECB) zvýšil podíl dluhopisů vydaných vládami eurozóny v majetku bank o tři procenta na 1,9 bilionu eur. Vládní dluhopisy tak momentálně tvoří bezmála šest procent jejich majetku, ještě v závěru roku 2013 to bylo takřka o půl procentního bodu méně.
Podle expertů znamená velká váha předražených dluhopisů budoucí riziko. „Změna nálady trhu může rychle destabilizovat finanční trhy jako celek,“ soudí Luboš Mokráš z České spořitelny. Za poslední rok dvouciferně zhodnotily bondy prakticky všech vlád v eurozóně včetně německých či francouzských papírů. Jejich výnosy přitom v mnoha případech propadly do záporných hodnot, investoři by tak v případě jejich držby do data splatnosti utrpěli ztráty.
