Problémové firmy stihly tímto způsobem nabrat letos dluhy za 99 miliard dolarů, což je více než za celý loňský rok a nejvíce v historii evropských finančních trhů. Dlužníkům se stigmatem ratingových agentur nahrávají nízké úrokové sazby i první známky evropské konjunktury.
Za „prašivé“ označuje agentura Moody’s papíry s hodnocením Baa3 a nižším, Standard & Poor’s pak do pásma „junk“ řadí bondy s horší známkou než BBB-. Obě agentury označují takový dluh za spekulaci, a nikoli investici. Magnetem na zájemce je relativně vysoký výnos těchto papírů, který podle Bank of America letos dosahuje kolem 3,5 procenta. Zájem kapitálu je však obrovský, a výnos tak prudce klesá. Na vrcholu finanční krize byli věřitelé ochotni půjčit „segmentu potížistů“ v průměru za 28 procent ročně.
Alternativní zdroj kapitálu
„Význam trhu s prašivými dluhopisy přiživuje souběh nízkých úroků, investorského hladu po výnosech i probíhající proces oddlužování bank,“ uvádí Mitch Reznick z londýnského fondu Hermes pro agenturu Bloomberg. Pro emitenty představují dluhopisy vítaný alternativní zdroj kapitálu, když bankovní sektor v zemích evropské periferie v posledních letech silně omezil půjčky firmám bez dostatečného renomé.
Zájem levně si půjčit přivádí na trh s prašivými bondy stále více nových dlužníků. Čtyři z deseti letošních emisí pocházejí od firem, které volí tuto cestu financování poprvé. Podle dat hedgeového fondu LNG Capital, který se zabývá úvěrovým trhem v západní Evropě, přitom například ve Spojených státech tvoří nováčci mezi emitenty „junk“ bondů pouhých pět procent.
Zatímco poptávka po evropském prašivém dluhu roste, zájem o bondy firem se sídlem na Blízkém východě či v Africe naopak prudce klesá. V obou regionech propadl letos objem emisí rizikových papírů ve srovnání s loňskem zhruba na polovinu.
