Fed může už brzy zvýšit úrokové sazby, uvádí Yellenová. Vývoj trhu práce a inflace tomu nasvědčují

Bill Dudley, Janet Yellenová, Stanley Fischer

Bill Dudley, Janet Yellenová, Stanley Fischer Zdroj: ctk

Janet Yellenová
Janet Yellenová, kandidátka na ředitelku americké centrální banky Fed
Janet Yellenová skládá přísahu
Janet Yellenová
Šéfka FEDu Janet Yellenová
8
Fotogalerie

Důvodů ke zvýšení úrokových sazeb v USA je stále více a centrální banka (Fed) by k němu mohla přikročit už brzy, pokud se bude trh práce dál zlepšovat a inflace bude pokračovat v růstu. V materiálech připravených pro vystoupení před společným hospodářským výborem Kongresu to uvedla šéfka Fedu Janet Yellenová. Její slova dál zvýšila pravděpodobnost, že Fed zvýší základní sazbu už na prosincovém zasedání.

"Takové zvýšení by mohlo být vhodné už relativně brzy," citovala agentura Reuters Yellenovou. Šéfka Fedu dnes veřejně vystoupí poprvé od vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách.

Měnový výbor Fedu už na svém posledním zasedání na počátku listopadu naznačil, že zřejmě zvýší sazby už brzy, protože hospodářský růst nabírá na tempu a zrychluje se rovněž inflace. Další zasedání má výbor 13.-14. prosince.

Yellenová dnes uvedla, že ekonomika přiměřeně roste a pracovní místa vytváří takovým tempem, že se blíží stav plné zaměstnanosti. Konstatovala, že se zrychlil růst mezd a že spotřebitelské výdaje se dál solidním tempem zvyšují, což pomáhá ekonomice překonat slabost z prvního pololetí. Dodala, že globální ekonomika by měla v dohledné době posílit růst, a za hlavní rizika označila slabost v Evropě a Číně.

O vlivu výsledku nedávných prezidentských voleb se šéfka Fedu nezmínila. Někteří další činitelé Fedu v minulých dnech naznačovali, že výrazná změna rozpočtové politiky by mohla centrální banku přimět k úpravě měnové politiky, například v případě, že zvýšené vládní výdaje začnou zrychlovat inflaci. Vesměs ale dali najevo, že Fed nyní musí počkat na návrhy budoucí Trumpovy vlády a na to, jak se k nim postaví Kongres.

Fed loni v prosinci přikročil ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji v rámci snahy o podporu hospodářského růstu držel sedm let.

Další zvyšování úroků ale centrální banku donutily odložit obavy kolem vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

Meziroční míra inflace spotřebitelských cen v USA v říjnu vystoupila na 1,6 procenta a byla nejvyšší za dva roky. Postupně se tak přibližuje k dvouprocentnímu cíli Fedu. Míra nezaměstnanosti je těsně pod pěti procenty. Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí překonala útlum a rostla v celoročním přepočtu o 2,9 procenta, nejrychleji za poslední dva roky.