Filatelie jako bezpečná investice. Objem obchodů se známkami v Česku vzrostl o pětinu

Nejcennější známky světa Modrý a Červený Mauritius strhávaly pozornost na světové výstavě poštovních známek PRAGA 2018.

Nejcennější známky světa Modrý a Červený Mauritius strhávaly pozornost na světové výstavě poštovních známek PRAGA 2018. Zdroj: profimedia.cz

Dopis se známkou Black Penny z 6. května 1840, kdy byly vydané první známky světa.
Hlavním důvodem, proč se i menší investoři zajímají právě o filatelii, je podle odborníků historická tradice známek jako bezpečné investice.
3
Fotogalerie

Do sbírání známek jako nového koníčka se za koronakrize pouští stále více lidí. Vzácné známky tak ubývají a ceny rostou. Loni se v Česku prodaly známky za 800 milionů korun, což představuje meziroční nárůst o dvacet procent. Vyplývá to z údajů klubu Prestige Philately Club Prague.

„S ohledem na dlouhodobý vývoj očekávám, že klasické sběratelské rarity porostou zhruba o deset procent i letos. U obzvlášť zajímavých položek se dá předpokládat ještě vyšší růst. Stejný trend bude pokračovat minimálně další tři až čtyři roky,“ řekl David Kopřiva, který člen PPCP. Uvádí, že nastal převis poptávky.

„Významné rarity a opravdu drahé známky se drží a neprodávají se, prodávají se známky střední a nižší úrovně a ´startovací´ portfolia okolo 250 tisíc korun. Proto u obchodovatelných položek půjdou ceny nahoru i z důvodu nedostupnosti,“ doplnil. Noví zájemci nyní podle něj přicházejí tři za den, dříve to byli tři za měsíc.

K významným obchodům loňského roku podle klubu patřily třeba prodej čtyřkorunové známky ČSR, která se v Bostonu prodala za 4,6 milionu korun. Sbírka Čechoameričana Evžena W. Friedricha zahrnovala raritní a unikátní meziválečné československé známky, a kupovali je tedy téměř jen čeští sběratelé; celkově se na této aukci prodaly známky za více než 20 milionů korun.

Do české sbírky se také dostala známka Cotton Reels z Britské Guayany z roku 1850, která byla v privátním obchodě oceněna na tři miliony korun. Cotton Reels patří k nejslavnějším známkám světa.

Hlavním důvodem, proč se i menší investoři zajímají právě o filatelii, je podle odborníků historická tradice známek jako bezpečné investice. Zároveň mají výhodu v tom, že jsou skladné a jde o fyzickou komoditu, která navíc dobře vypadá. Není to tedy něco virtuálního jako například kryptoměny nebo akcie.

„V době ekonomické nejistoty, tolerance centrálních bank k inflaci a při výkyvech tradičních investičních nástrojů ukazují známky svůj potenciál,“ uvedl Kopřiva. Podle něj se za jediný rok celosvětově zobchodují známky v hodnotě okolo 15 miliard dolarů, zhruba 333 miliard korun.

Celosvětově existuje přes padesát milionů sběratelů, desetinu z toho tvoří investoři. Odhaduje se, že v Česku je zhruba 30 tisíc sběratelů. Investorů ochotných investovat do sběratelství stovky tisíc korun je v tuzemsku několik set.

Důvodem růstu zájmu o filatelii může být i to, že se během pandemie koronaviru mnoho lidí začalo rozmýšlet, do čeho uložit peníze. Další zase v době karantén a omezení pohybu hledají novou zábavu – a filatelie propojuje zájem o historii a výtvarné umění.

Největšími lákadly pro investory jsou první známky většiny zemí, britské kolonie a vzácné známky první Československé republiky. Je také důležité posuzovat individuální historii známky samotné.

Pokud byl konkrétní kus součástí významné sbírky zajímavé osobnosti nebo je známka na zajímavém dopisu, její hodnota stoupá. Například Modrý Mauritius Post Paid z roku 1814 zvýšil svou hodnotu o patnáct procent za jediný rok. Rakouské známky z konce monarchie platné v ČSR v roce 1918 pak vzrostly za jediný rok až o polovinu ceny.