Zahraniční investoři v posledních měsících loňského roku ztráceli zájem o české státní dluhopisy. Jen od září do konce listopadu, kde končí dostupné statistiky, se burziáni zbavili vládních bondů za 35 miliard korun, tedy bezmála šesti procent celkového objemu státních dluhopisů v cizích rukách. Státu se tak dařilo prodávat bondy jen za cenu rostoucích úroků. Česko samotné podle státních finančních manažerů věří v trendový obrat. Pro státní kasu je to totiž dodatečná zátěž počítaná až ve stovkách milionů ročně.
Náklady na desetiletou vládní půjčku v předvečer zabití íránského generála Kásima Sulejmáního, které dočasně oživilo zájem o bezpečné vládní bondy, vystoupaly na své osmiměsíční maximum 1,7 procenta ročního úroku – tedy takřka na dvojnásobek úroku dosažitelného ještě loni v létě. Za každou další desetinu procenta úroku zaplatí stát o milion korun z každé nově půjčené miliardy navíc.
Česko vydalo od zářijového počátku úrokového zdražování bondy s průměrnou splatností blížící se deseti letům dohromady za zhruba 49 miliard korun. Rozdíl mezi letním a současným úročením by tak pro stát znamenal každoročně až o 300 milionů korun vyplacených úroků navíc.
Trend souvisí podle ekonomů s opětovným růstem investorského optimismu na starém kontinentu. Vývoj v posledních týdnech odráží větší ochotu akceptovat riziko. To se projevuje zvýšenou poptávkou po rizikovějších instrumentech, zejména akciích, a naopak výprodejem aktiv dříve zaparkovaných do bezrizikových instrumentů,“ uvádí hlavní ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek. „Korunové dluhopisy české vlády jsou vzhledem k podílu zahraničních investorů součástí této hry,“ dodává.
Zahraniční investoři podle statistik ministerstva financí držely počátkem loňského podzimu přes 42 procent celkového objemu vládních dluhopisů. Koncem listopadu podíl sice klesl na 40,7 procenta, ale i tak stále zahraniční investoři drží významnou část českého dluhu a zahraniční nálada se tak rychle přenáší i na domácí dluhopisový trh.
„Dalšího zvyšování úroků se neobáváme. Stejně jako v předchozích letech, kdy výnosy státních dluhopisů nejprve rostly, ale poté opět klesly, byl výsledkem pokračující pokles výdajů na obsluhu státního dluhu, což také loňský rok potvrdil,“ zdůrazňuje mluvčí ministerstva financí Anna Fuksová.
Obdobným trendem zhoršování podmínek vládního financování prošly ve stejném období také další země Evropské unie. Vzhledem k přetrvávajícímu fenoménu záporných úrokových sazeb v eurozóně tak kupříkladu německé a rakouské vládě jen v závěru roku poklesla prémie za to, že si vypůjčily, protože výše záporného úroku se v závěru roku snižovala.
Zatímco tak například německá vláda za desetiletou půjčku ještě počátkem loňského září inkasovala 0,7 procenta z půjčené částky ročně, koncem minulého týdne to bylo už jen 0,2 procenta. „Od Evropské centrální banky se koncem léta čekala razantnější podpůrná opatření, než následně oznámila,“ konstatuje ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
