Manažer EIB: Můžeme dát světu vzor v řízení zeleného financování | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Můžeme dát světu vzor v řízení „zeleného“ financování, věří topmanažer Evropské investiční banky

Michal Šenk

Michal Šenk

Schválení Zeleného údělu, tedy politiky Evropské unie, která má do roku 2050 postupně zajistit uhlíkovou neutralitu společenství, dává nové obrysy i fungování Evropské investiční banky (EIB). „Do roku 2025 budou naše investiční portfolio z poloviny tvořit environmentálně šetrné projekty,“ říká v rozhovoru pro E15.cz ředitel bruselského zastoupení EIB a jeden z nejvýše postavených řídících manažerů banky Mikolaj Dowgielewicz.

Co pro EIB znamená Zelený úděl, který prošel schvalováním v evropských institucích na konci loňského roku?

Zelený úděl je velmi bohatý plán. Některé jeho aspekty jsou možná pro některé země kontroverzní. Vím, že je to citlivé téma i v Česku. Podobně to cítíme my v Polsku. Jde ale o mobilizaci investic, které pomohou udržitelnosti. EIB je od listopadu klimatickou bankou, která se ve spolupráci s evropskými zeměmi rozhodla shromáždit bilion eur na projekty spojené s řešením klimatické krize. Do roku 2025 chceme mít polovinu našeho portfolia tvořenou environmentálně šetrnými projekty.

Jak určíte, co je „zelené“ - environmentálně šetrné a co ne?

Budeme mít vlastní metodiku, podle níž určíme zelené, lépe řečeno takzvané „climate action“ projekty. Evropská unie je nyní ve finální fázi rozhodování o této metodice udržitelného financování. A podle toho se pak v posuzování projektů budeme řídit.

Je to pro Evropskou unii obrovsky důležité téma a také příležitost. Když všechno uděláme dobře, můžeme vytvořit vzor pro celý svět, pro globální finanční trhy, dát vzor toho, jak přistupovat k environmentálnímu financování.

Klimatické plány EU jsou zatím jen floskule, hodnotí ekonom Zahradník

Které významné projekty dnes EIB financuje a podporuje? A jsou už některé z nich v duchu Zeleného údělu?

Už dříve jsme například v oblasti energetiky neinvestovali do projektů s více než 550 miligrami CO2 na kilowatt. A půjdeme dál, půjdeme na polovinu, na maximum 250 miligramů CO2 na kilowatt.

Jinak je naše portfolio rozděleno do čtyř velkých bloků – udržitelnost, infrastruktura, inovace a podpora zaměstnanosti a malých a středních podniků. Zhruba 90 procent námi spolufinancovaných projektů je v EU, desetina je v zemích mimo unii různě po světě. Kdybych měl zmínit některé významné dílky našeho portfolia, je to například Airbus, most mezi Dánskem a Švédskem, Eurotunnel, pomáhali jsme také řadě start-upů, třeba Skypu.

Jak je financování prostřednictvím fondů EIB rozšířené v Česku?

V České republice jsme aktivní od roku 1993 a investovali jsme tu přes 21 miliard eur. Když vezmete v úvahu, že financujeme projekty maximálně do 50 procent celkové investice, pomohli jsme na svět projektům v hodnotě násobku této sumy. V roce 2019 jsme například podepsali projekty za 664 milionů eur. Za posledních pět let jde o čtyři miliardy eur. Tedy zájem o naši pomoc je silný.

Proč by měli zájemci o půjčku zkusit oslovit právě EIB?

Česká vláda historicky hodně spoléhá na financování pomocí bondů. Výnosy pro investory jsou relativně nízké, takže jí to hraje do karet. A na veřejné investice si raději půjčuje na dluhopisovém trhu než prostřednictvím úvěrů u bank. Tím dává celému investičnímu prostředí v zemi jistý rámec. Ale musíme si uvědomit, že investice skrze EIB není jen to, že dostanete obálku s penězi. Umíme poskytnout velmi sofistikované poradenství.

Do Česka zamíří více zelených peněz. Evropská investiční banka nabízí miliardové úvěry

Co nového může EIB trhu nabídnout? Pokud tedy necháme být „zelené“ financování? V čase obecně nízkých úrokových sazeb, kdy jsou levné dostupné peníze všude, to nemusí být snadné.

Finanční krize a její dopady po roce 2009 způsobily, že Evropa je podinvestovaná. Není to jen problém vaší země, z níž člověk často slyší, že se málo investuje například do infrastruktury. Jeďte se podívat v podstatě kamkoli do západní Evropy. A když mluvíme o nákladných finančních projektech, není moc míst, jakým jsme my, která vám s nimi pomůžou.  

Další příležitostí pro EIB je expanze mimo Evropskou unii. Nyní je například v agendě nové Evropské komise i ekonomická expanze směrem do Afriky. To může být pro banku a zpětně také pro země EU zajímavé.

Když mluvíme o novém složení Evropské komise, znamená to nějakou změnu pro vás?

Myslím si, že nová Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude chtít zkoušet rozšiřovat vliv Evropy po celém světě. Být aktivnější navenek. Ale těžko říct, zda se plány potkají se skutečností. Vezměte si například Barrosovu komisi v letech 2009–2014. Také měla smělé plány, ale přišla finanční krize, eskalovaly ekonomické problémy Řecka, a muselo se spíš řešit než plánovat.

Ostatně už i tato komise musí řešit. Tématem roku 2020 bude brexit. Mimochodem, jaký bude mít brexit dopad na EIB. Co se stane s podílem Velké Británie?

To už je dohodnuto. Poté, co Velká Británie formálně opustí EU, dalších 27 zemí poměrně tomu upraví své podíly a vše zůstane při starém. Nadto se ještě dvě země – Polsko a Rumunsko rozhodly mírně zvýšit svůj kapitál. Což vnímáme mimo jiné jako signál důvěry v EIB a víru v její potřebnost.

Mikolaj Dowgielewicz (47)

Ředitel úřadu stálého zástoupení Evropské investiční banky (EIB) u bruselských institucí Evropské unie působí na své současné pozici od roku 2015. Je součástí kolegia ředitelů, kteří jsou zodpovědni prezidentovi EIB Werneru Hoyerovi. Rodák ze západopolského Gorzowa vystudoval právo a politiku na Univerzitě v Hullu ve Spojeném království a evropská studia na College of Europe. Pracoval na polském ministerstvu zahraničí, Polsko reprezentoval v řadě postů u evropských institucí. Mezi lety 2007 – 2012 zastával funkci polského ministra pro evropské záležitosti.

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!