Inflace v Česku za březen vystoupala na 12,7 procenta. Růst je nejvyšší od roku 1998

Budova České národní banky v ulici Na příkopě

Budova České národní banky v ulici Na příkopě Zdroj: E15 Michael Tomeš

Guvernér ČNB Jiří Rusnok
Guvernér ČNB Jiří Rusnok
Budova České národní banky v ulici Na příkopě
Budova České národní banky v ulici Na příkopě
Budova České národní banky v ulici Na příkopě
6
Fotogalerie

Meziroční inflace v Česku v březnu zrychlila na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Růst spotřebitelských cen tak byl nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 procenta. Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 Kč za litr a nafta za 47 korun za litr,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

„Březnový výsledek potvrzuje očekávaný trend, tedy že tuzemské zdražování je taženo primárně energetickými surovinami. Ty se kromě vytápění obydlí propisují hlavně do pohonných hmot, které meziročně vystřelily na ceně i více než 50 %. Druhým významným zdrojem inflace jsou pak potraviny, kde byl tento vývoj očekávatelný, jelikož zemědělské komodity na trzích zdražovaly již delší dobu,“ doplňuje Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrusu. 

Příliš povzbudivý podle Hradila nebude ani výhled do nejbližší budoucnosti. „Ropa a hlavně pak zemní plyn zůstávají vlivem pokračujícího konfliktu na Ukrajině na vysokých cenách, což se bude propisovat do účtů čím dál většího množství českých domácností s tím, jak jim budou dobíhat období fixace,“ vysvětluje. 

„Počítáme s tím, že potraviny a další zdražování energií ještě dotáhnou inflaci do poloviny letošního roku mezi 14-15 % a postup dolů bude jen velice pozvolný,“ souhlasí hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. 

Video placeholde
Očima guvernéra: Inflace • Videohub

V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny meziročně o 24,7 procenta, zemního plynu o 37,7 procenta a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 procenta. Za teplo a teplou vodu si lidé museli připlatit o 13,9 procenta.

Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu podle statistiků opět ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,4 procenta, vodného o 5,3 procenta, stočného o 6,4 procenta a tuhých paliv téměř o pětinu. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde statistici zaznamenali nárůst o necelých 22 procent. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 procenta, másla o 31,9 procenta a brambor o 21,4 procenta, uvedli statistici. Oděvy byly oproti loňskému březnu dražší o téměř 20 procent a obuv o 15,4 procenta.